Lidice
| Lidice | |
 Nové Lidice, radnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0203 532584 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Kladno (CZ0203) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kladno |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Lidice |
| Katastrální výměra | 4,74 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′37″ s. š., 14°11′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 563 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 343 m n. m. |
| PSČ | 273 54 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Části obce | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
10. června 1942 161 27354 Lidice |
| Starosta | Veronika Kellerová |
|
Oficiální web: www | |
| Email: [email protected] | |
 | |
  Lidice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lidice (německy Liditz) jsou obec ve Středočeském kraji, 20 km severozápadně od Prahy, v těsné blízkosti Buštěhradu, poblíž Kladna. Za druhé světové války, dne 10. června 1942, byla obec vyhlazena německými nacisty v rámci heydrichiády. Po válce byl na místě starých Lidic zřízen památník obětem s muzeem připomínající tuto tragédii a obec obnovena o několik set metrů dále. Žije zde 563[1] obyvatel.
Obsah
Historie obce[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1318. Po celá staletí byly Lidice obyčejnou nevelkou zemědělskou vsí v mělkém údolí Lidického potoka, příslušející k buštěhradskému panství. Nejvýznamnější památkou a dominantou obce byl barokní farní kostel sv. Martina. Významnější nárůst obce přišel až s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku ve 2. polovině 19. století.
Ve vsi Lidice (512 obyvatel, poštovna, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, povozník, 8 rolníků, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím.[2]
Vyhlazení obce[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Vyhlazení Lidic.
Po atentátu na zastupujícího německého říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byly Lidice v rámci represí nazývaných heydrichiáda vybrány nacistickým vedením pro exemplární kolektivní trest. Výběr Lidic byl v podstatě náhodný, podezření na spojení obyvatel s atentátem bylo jen záminkou a vycházelo z nevýznamného a neprokázaného podezření. Došlo k vyhlazení Lidic – srovnání obce čítající 104 domů s 503 obyvateli se zemí, obyvatelstvo bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, menší část dětí byla určena k poněmčení v Říši.
Po druhé světové válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí.[3]
Zrušení obce po vyhlazení[editovat | editovat zdroj]
Obec byla zrušena a její katastr připojen rozhodnutím ministerstva vnitra ze 6. července 1942 nejprve k sousední Hřebči, avšak 6. srpna 1942 ministerstvo vnitra vydalo nové rozhodnutí, jímž území obce Lidice připojilo k Buštěhradu.
Nové Lidice[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce byla obec obnovena, z pietních důvodů ale byla nově postavena na jiném místě nedaleko od obce původní, na původním místě se dnes nachází Památník Lidice.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 – země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
- 1855 – země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[4]
- 1868 – země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
- 1893 – země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
- 1939 – země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
- 1942 – země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
- 1945 – země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
- 1949 – Pražský kraj, okres Kladno[9]
- 1960 – Středočeský kraj, okres Kladno[10]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Po hranici katastru obce vede silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov.
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území města nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Středokluky ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 121 z Hostivic do Podlešína.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Praha, Středokluky, Tuchoměřice (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).[11]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Galerie v Lidicích
Nové náměstí
-commons.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 734. (česky a německy)
- ↑ Historie obce Lidice. www.lidice-memorial.cz [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Ležáky
- Český Malín
- Ploština
- Josef Štemberka
- František Saidl
- Lidický okruh
- Aféra lodi Lidice
- Lidická hrušeň
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Lidice ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidice ve Wikimedia Commons - Galerie Lidice ve Wikimedia Commons
Lidice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Obce.cz
|
Kladno | Buštěhrad | Zájezd |
|
| Hřebeč | 
|
Makotřasy | ||
 Lidice 
| ||||
| ||||
| Dolany | Hostouň | Středokluky, Běloky |
