Jezero
Jezero je vodní nádrž, která je napájena povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodou a není součástí světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Celkový objem se odhaduje na 180 tisíc kubických kilometrů.[1] Některá velká bezodtoká jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie.
Jezera mohou být přirozeného nebo umělého původu. V češtině je slovo jezero součástí pojmenování jen několika přehradních nádrží (např. Ivanské jezero) a rybníků (např. Máchovo jezero). Jezero, nebo nádrže napodobující jezera, jsou také používány jako prvek zahradní architektury v sadovnické tvorbě.
Obsah
Klasifikace jezer[editovat | editovat zdroj]
Podle chemických vlastností vody[editovat | editovat zdroj]
- sladkovodní jezera (Ladožské jezero, Ontario)
- slaná jezera (Kaspické moře, Mrtvé moře)
- smíšená jezera – jedna část jezera má slanou vodu, druhá sladkou (Neziderské jezero, Balchaš)
- hořká jezera (Velké Hořké jezero)
Podle způsobu vzniku[editovat | editovat zdroj]
- tektonická
- sopečná (vulkanická)
- ledovcová
- sesuvová
- termokrasová
- fluviální
- limanová
- eolická
- meteoritická
- krasová
- organogenní
- antropogenní (např. písníky, zatopené lomy atd.)
Jezera mají často kombinovaný původ např. tektonicko-ledovcový (Ladožské jezero), tektonicko-krasový (Skadarské jezero), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
Podle jejich přítoků a odtoků[editovat | editovat zdroj]
- průtočná jezera tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. Ladožské jezero
- bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
- bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. Aralské jezero
- jezera bez přítoků a bez odtoků – např. Jezírko v Praze-Hlubočepích
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- nejhlubší jezero je Bajkal
- největším jezerem je reliktní jezero Kaspické moře a to jak podle rozlohy, tak i podle objemu
- nejvyšší vlny se tvoří na Velkých jezerech v Severní Americe, kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů[2]
- největší vliv slapových sil lze pozorovat u Michiganského jezera v USA, kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 cm[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://phys.org/news/2016-12-global-database-scientists-track-role.html - New global database will help scientists track role of lakes in Earth's ecology
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 120.
- ↑ KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice : Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 121.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Bohumír Janský, Miroslav Šobr a kolektiv: Jezera České republiky, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2003, ISBN 80-86561-05-4
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jezero ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo jezero ve Wikislovníku
