Copyright (C) 1985, 1993 Free Software Foundation, Inc.

Komukoli se d�v� povolen� vyhotovit nebo distribuovat doslovn� opis tohoto dokumentu jak�mkoli m�diem, za p�edpokladu, �e bude zachov�no ozn�men� o copyrightu a ozn�men� o povolen� a �e distributor p��jemci poskytne povolen� k dal��mu ���en�, a to v t�e podob�, jakou m� toto ozn�men�.

Zm�ny dokumentu nejsou povoleny.

GNU Manifest

[ Anglicky | Francouzsky | Holandsky | Italsky | Katal�nsky | Portugalsky ]  [obrázek co je to GNU]

P�eklady GNU Manifesta (do �e�tiny v tomto dokumentu) jsou dostupn� zde: Francouz�tina, N�m�ina, Japon�tina, Korej�tina (1, 2), Ru�tina, a �v�d�tina.

N�sleduj�c� GNU Manifest byl naps�n Richardem Stallmanem na za��tku projektu GNU jako ��dost o pomoc a podporu. N�kolik prvn�ch let byl obnovov�n tak, aby odpov�dal v�voji, ale nyn� se zd� nejlep�� nechat jej nezm�n�n� tak, jak jej zn� v�t�ina lid�.

Vyskytla se �ast� nedorozum�n�, kter�m lze zabr�nit pou��v�n�m odli�n�ho n�zvoslov�. V roce 1993 byly p�id�ny pozn�mky pod �arou, aby vysv�tlily tyto probl�my.

Aktu�n� informace o dostupn�m GNU softwaru najdete na na�em webu, konkr�tn� v seznamu software. Seznam je p��li� dlouh�, ne� aby zde mohl b�t zahrnut.

Co je to GNU? GNU Nen� Unix!

Zkratka GNU znamen� Gnu's Not Unix. Je to jm�no kompletn�ho softwarov�ho syst�mu kompatibiln�ho s Unixem, kter� p��i proto, abych ho dal svobodn� k dispozici ka�d�mu, kdo ho chce pou��vat. [1] Pom�haj� mi tak� n�kte�� dal�� dobrovoln�ci. P��sp�vky ve form� �asu, pen�z, program� a vybaven� jsou t� v�t�ny.

Ji� m�me textov� editor Emacs s jazykem Lisp pro psan� p��kaz� editoru, debugger, parser generator kompatibiln� s yacc a p�ibli�n� 35 utilit. Shell (interpreter p��kaz�) je t�m�� hotov. Nov� p�enositeln� optimalizuj�c� p�eklada� jazyka C ji� kompiluje s�m sebe a m��e b�t zve�ejn�n je�t� tento rok. Existuje i prvn� verze j�dra, bude v�ak t�eba je�t� hodn� pr�ce, aby bylo mo�no emulovat Unix. V okam�iku kdy bude j�dro s p�eklada�em dokon�eno, m��eme distribuovat GNU syst�m vhodn� pro v�voj program�. Pro s�zen� text� budeme pou��vat TeX, ale pracujeme i na programu nroff. Tak� chceme pou��vat p�enositeln�, voln� dostupn� X window system. Potom p�id�me Common Lisp, hru Empire, tabulkov� kalkul�tor a stovky dal��ch v�c� spolu s online dokumentac�. Douf�me, �e nakonec dod�me v�e u�ite�n� ze syst�mu Unix a je�t� v�ce.

GNU bude umo��ovat pou��v�n� program� pro Unix, nebude v�ak shodn� s Unixem. Na z�klad� na�ich zku�enost� s jin�mi opera�n�my syst�my se pokus�me vytvo�it vhodn� vylep�en�. Pl�nujeme zejm�na ��sla verz� a del�� n�zvy u soubor�, file system odoln� proti chyb�m, dopl�ov�n� jmen soubor�, mo�n� i zobrazov�n� nez�visl� na termin�lu a p��padn� okenn� syst�m zalo�en� na jazyce Lisp, kde budou programy v Lispu spolu s Unixov�mi programy sd�let stejnou obrazovku. Oba jazyky -- C a Lisp -- budou pou�ity jako syst�mov� programovac� jazyky. Pokus�me se podporovat UUCP, MIT Chaosnet a internetov� protokoly pro komunikaci.

Zpo��tku budeme GNU vyv�jet na po��ta��ch t��dy 68000/16000 s virtu�ln� pam�t�, proto�e pro n� je v�voj velmi jednoduch�. Snaha portovat GNU na men�� po��ta�e bude ponech�na t�m, kte�� jej budou na dan� platform� pou��vat.

Aby nedo�lo k nedorozum�n�, vyslovujte pros�m hl�sku `G', pou��v�te-li slovo `GNU' jako jm�no tohoto projektu. (V�slovnost v �e�tin� je tedy [g��] -- pozn. korek.)

Pro� mus�m napsat GNU?

Za spr�vn� pova�uji pravidlo, kter� ��k�, �e kdy� se mi n�jak� program l�b�, mus�m jej sd�let s ostatn�m� lidmi. Prodejci softwaru se ale sna�� rozd�lit u�ivatele a vl�dnout tak, �e ka�d� u�ivatel mus� souhlasit s t�m, �e program sd�let nebude. Odm�t�m poru�ovat solidaritu s ostatn�mi u�ivateli. Nemohu s �ist�m sv�dom�m podepsat souhlas s takovou softwarovou licenc�. L�ta jsem pracoval v laborato�i pro v�zkum um�l� inteligence, abych se vyhnul t�mto snah�m. Tyto snahy v�ak nakonec za�ly p�ili� daleko a j� nemohl z�stat v instituci, kde se takov� v�ci d�ly proti m� v�li.

Abych mohl d�l pou��vat po��ta�e a nemusel se styd�t, rozhodl jsem se sestavit posta�uj�c� z�klad svobodn�ho softwaru tak, abych nemusel pou��vat ��dn� programy, kter� svobodn� nejsou. Opustil jsem laborato�, abych zamezil v�em p��padn�m leg�ln�m snah�m MIT zabr�nit mi ve v�voji GNU.

Pro� bude GNU kompatibiln� s Unixem

Podle m�ho n�zoru Unix nen� zcela ide�ln� syst�m, ale nen� tak �patn�. Z�kladn� vlastnosti Unixu se zdaj� b�t spravn� a mysl�m, �e mohu odstranit slabiny Unixu, ani� bych tyto vlastnosti pokazil. Domn�v�m se tak�, �e syst�m kompatibiln� s Unixem m��e b�t pro mnoho lid� p�ijateln�j��.

Jak bude GNU dostupn�

GNU nen� public domain. Ka�d� bude m�t mo�nost modifikovat a redistribuovat GNU, ale nikdo nem��e omezit jeho dal�� roz�i�ov�n�. To znamen�, �e ��dn� vlastnick� modifikace nebudou povoleny (nikdo si nesm� p�ivlastnit GNU t�m, �e by ho modifikoval, a proto pova�oval za vlastn� majetek). Chci zajistit, aby v�echny verze z�staly svobodn�.

Pro� cht�j� ostatn� program�to�i pomoci

Na�el jsem mnoho dal��ch program�toru, kte�� jsou GNU projektem nad�eni a cht�j� pomoci.

Mnoho program�tor� je nespokojeno s komercializac� syst�mov�ho softwaru. Umo��uje jim sice vyd�lat v�ce pen�z, vyvol�v� v�ak mezi nimi pocit konfliktu m�sto kolegi�ln�ho p��telstv�. P�itom z�kladn�m po�inem p��telstv� mezi program�tory je sd�len� program�. Obchodn� dohody, jak jsou nyn� b�n� uzav�r�ny, v podstat� zakazuj� program�tor�m vz�jemn� p��telsk� p��stup. Z�kazn�k kupuj�c� software si potom mus� vybrat mezi p��telstv�m a dodr�ov�n�m z�kon�. Mnoho z nich se p�irozen� rozhodne, �e p��telstv� je d�le�it�j��. Ale ti, co v��� z�kon�m, nemaj� jednoduch� v�b�r. Zatrpknou a za�nou pova�ovat programov�n� pouze za cestu jak vyd�lat pen�ze.

Prac� na a pou��v�n�m GNU program� m�sto propriet�rn�ch program� m��eme b�t p��tel�t� ke ka�d�mu a p�itom dodr�ovat z�kony. GNU nav�c poslou�� jako inspirace a pokyn pro dal��, kte�� se k n�m cht�j� p�ipojit se sd�len�m. To n�m m��e d�t pocit harmonie, kter� nen� mo�n� p�i pou��v�n� chr�n�n�ch komer�n�ch program�. P�ibli�n� pro polovinu program�tor�, se kter�mi jsem mluvil, je to d�le�it� pocit, kter� nem��e b�t nahrazen pen�zi.

Jak m��ete p�isp�t

��d�m v�robce po��ta�� o v�nov�n� po��ta�� a pen�z. ��d�m jednotlivce, aby pomohli sv�mi programy a prac�.

Pokud darujete po��ta�e, m��ete o�ek�vat, �e GNU tam bude brzo fungovat. R�di bychom, aby po��ta�e byly kompletn�, p�ipraven� pro start syst�mov�ch program�, rozumn� velk� k pou�it� v obytn�ch prostor�ch a aby nevy�adovaly komplikovan� chlazen� nebo nap�jen�.

Na�el jsem mnoho program�tor�, kte�� by cht�li pracovat pro GNU na ��ste�n� �vazek. Pro v�t�inu projekt� to m��e p�in�et probl�my p�i koordinaci, proto�e nez�visle napsan� ��sti nemus� spole�n� pracovat. Ale p�i pr�ci na n�hrad� Unixu se tento probl�m nevyskytuje, proto�e syst�m obsahuje stovky d�l��ch program�, kde ka�d� je dokumentov�n odd�len�. V�t�ina specifikac� je d�na kompatibilitou s Unixem. Pokud ka�d� nap��e kompatibiln� n�hradu pro jednu Unixovou utilitu a ud�l� svoji pr�ci spr�vn� v origin�ln�m Unixov�m syst�mu, budou potom utility spole�n� fungovat. I pokud dovol�me Murphymu vytvo�it n�kolik neo�ek�van�ch probl�m�, spojov�n� t�chto komponent bude st�le �e�iteln� �kol. (J�dro bude vy�adovat lep�� komunikaci a bude vytvo�eno malou skupinou.)

Pokud z�sk�m pen�ze, budu moci p�ijmout n�kolik lid� na pln� nebo ��ste�n� �vazek. Plat nebude p��li� vysok� vzhledem k b�n�mu program�torsk�mu pr�m�ru. Hled�m lidi, pro kter� je spole�n� nad�en� nejm�n� tak d�le�it�, jako vyd�l�v�n� pen�z. Vid�m to jako cestu, jak umo�nit n�kolika lidem nad�en�m pro v�c v�novat ve�ker� �as pr�ci na GNU a u�et�it je nutnosti �ivit se jin�m zp�sobem.

Pro� budou m�t v�ichni po��ta�ov� u�ivatel� z GNU prosp�ch

Jakmile bude projekt dokon�en, ka�d� bude moci voln� z�skat dobr� syst�m, stejn� jako vzduch. [2]

To znamen� mnohem v�ce, ne� jen u�et�en� pen�z za licenci Unixu. Znamen� to tak�, �e bude zabr�n�no zbyte�n�mu mrh�n� na�eho �sil�, kter� by bylo zp�sobeno duplicitou p�i programov�n� syst�m�. Toto �sil� m��e b�t m�sto toho zam��eno na zdokonalov�n� syst�mu.

Pro ka�d�ho budou k dispozici kompletn� zdrojov� k�dy. U�ivatel, kter� bude pot�ebovat zm�ny v syst�mu, bude m�t v�dy mo�nost je prov�st s�m, p��padn� m��e najmout libovoln�ho program�tora nebo spole�nost, aby pro n�j zm�ny realizovala. U�ivatel� nebudou z�visl� na jednom program�torovi nebo spole�nosti, kter� vlastn� zdrojov� k�dy a jedin� m��e zm�ny prov�d�t.

�koly budou moci poskytnout mnohem lep�� podm�nky pro vzd�l�v�n� t�m, �e budou podporovat studenty ve studiu a zdokonalov�n� zdrojov�ch k�d�. Harvardsk� Po��ta�ov� laborato� m�vala pravidlo, kter� zakazovalo instalaci jak�hokoliv programu, u kter�ho nejsou k dispozici zdrojov� k�dy. Toto pravidlo dodr�ovala odm�t�n�m instalace ur�it�ch program�. Byl jsem t�m velmi inspirov�n.

Kone�n� nebudeme muset zbyte�n� p�em��let nad t�m, kdo vlastn� syst�mov� software a kdo vlastn� m� �i nem� pr�vo jej m�nit.

Metody, jak donutit lidi platit za u��v�n� programu v�etn� licencov�n� kopi�, p�in�ej� spole�nosti v�dy zbyte�n� velk� n�klady, a to pro t�kop�dn� zp�sob, jak�m je t�eba zjistit, kolik kdo mus� za co (tj. za kter� programy) zaplatit. Pouze policejn� st�t m��e ka�d�ho donutit tato pravidla dodr�ovat. Pova�te vesm�rnou stanici, na kter� se s velk�mi n�klady vyr�b� vzduch: ��tovat ka�d�mu obyvateli za litr vzduchu by mohlo b�t f�r, ale no�en� m��idla na plynov� masce ve dne v noci nen� �nosn� ani v p��pad�, �e si ka�d� m��e dovolit zaplatit "vzdu�n�". Televizn� kamery, kter� v�s v�ude sleduj�, jestli si nesund�v�te masku, jsou ne�nosn�. Je lep�� platit tov�rnu na vzduch z dan� a zahodit masky.

Kop�rov�n� cel�ho programu nebo jeho ��sti je pro program�tora stejn� p�irozen� jako d�ch�n� a je i stejn� produktivn�. Proto by m�lo b�t tak� tak svobodn�.

N�kter� snadno vyvratiteln� n�mitky proti c�l�m GNU

,,Nikdo to nebude pou��vat, kdy� je to zdarma, proto�e to tak� znamen�, �e se nem��e spolehnout na technickou podporu.''

,,Mus�te ��tovat za program, aby se v�m zaplatilo poskytov�n� podpory.''

Kdyby lid� rad�ji platili za GNU se slu�bami, ne� aby z�skali GNU zdarma, ale bez servisu, pak by m�la pro lidi, kte�� z�skali GNU zdarma, existovat v�d�le�n� spole�nost poskytuj�c� technickou podporu. [3]

Mus�me rozli�ovat mezi podporou formou skute�n� program�torsk� pr�ce a mezi podporou u�ivateli p�i pou��v�n� programu. V prvn�m p��pad� nen� spolehnut� na ��dn�ho prodejce softwaru. Pokud nem� p��slu�n� probl�m je�t� dostate�n� po�et dal��ch lid�, m�te sm�lu.

Pokud va�e podnik�n� vy�aduje spolehlivou technickou podporu, jedin� cesta je m�t v�echny zdrojov� k�dy. Potom m��ete najmout kohokoliv, kdo je schopen va�e probl�my �e�it; nejste z�visl� na ��dn�m jednotlivci. U Unixu tuto mo�nost pro v�t�inu podnik� vylu�uje cena zdrojov�ch k�d�. S GNU to bude jedodu���. Je sice st�le mo�n�, �e nese�enete nikoho schopn�ho k �e�en� va�eho probl�mu, to v�ak nem��e b�t sv�d�no na distribu�n� metody GNU. GNU neodstra�uje v�echny probl�my sv�ta, jenom n�kter�.

Na druhou stranu u�ivatel�, kte�� o po��ta��ch nic nev�, pot�ebuj� b�t vedeni: d�laj� se pro n� v�ci, kter� by snadno mohli zvl�dnout sami, ale nev� jak.

Takov� slu�by by mohly poskytovat spole�nosti, kter� obchoduj� pouze s podp�rn�mi a servisn�mi slu�bami. Jestli je pravda, �e by u�ivatel� rad�ji zaplatili, a z�skali tak program i s technickou podporou, pak by r�di zaplatili i za samotnou technickou podporu programu, kter� z�skali zdarma. Servisn� spole�nosti si budou konkurovat v cen� i kvalit� a u�ivatel� nebudou vyd�ni na milost a nemilost pouze jedn� z nich. Ti, kte�� servis nepot�ebuj�, budou moci pou��vat programy �pln� zdarma.

,,Nem��ete z�skat mnoho u�ivatel� bez reklamy, a proto mus�te ��tovat za program, abyste z�skali pot�ebn� prost�edky.''

,,Nem� smysl propagovat program, kter� mohou lid� z�skat zdarma.''

Existuje n�kolik velice levn�ch prost�edk� jak informovat u�ivatele po��ta�� o v�cech jako GNU. Ale mo�n� je pravda, �e jde oslovit v�ce u�ivatel� mikropo��ta�� reklamou. Pokud je tomu skute�n� tak, pak se reklama spole�nostem komer�n� distribuuj�c�m GNU vyplat�, ale platit za ni budou pouze u�ivatel�, kte�� slu�eb takov�ch spole�nost� vyu��vaj�.

Na druhou stranu, pokud vet�ina lid� z�sk� GNU od sv�ch p��tel, a tyto spole�nosti tedy neusp�j�, pak se jen uk�e, �e reklama pro roz���en� GNU d�le�it� nebyla. Pro� necht�j� advok�ti voln�ho trhu o tomto nechat rozhodnout samotn� voln� trh? [4]

,,Moje spole�nost pot�ebuje vlastn� opera�n� syst�m, aby byla konkurenceschopn�.''

GNU odstran� opera�n� syst�my ze ���e konkuren�n�ho boje. Nebudete zde moci z�skat p�evahu, ale ani va�i konkurenti nebudou moci z�skat p�evahu nad v�mi. Budete si konkurovat v jin�ch oblastech a v oblasti opera�n�ch syst�mu budete spole�n� se sv�mi konkurenty u��vat stejn�ch v�hod. Pokud obchodujete s opera�n�mi syst�my, nebude se v�m GNU zamlouvat; bude to pro V�s te�k�. Obchodujete-li s n���m jin�m, GNU v�s uchr�n� p�ed n�kladn�m obchodov�n�m s opera�n�mi syst�my.

Byl bych r�d, kdyby v�voj GNU byl podporov�n dary v�robc� a u�ivatel�, kter� tak sni�� cenu pro ka�d�ho. [5]

,,Nezaslou�� si program�to�i odm�nu za svoji tvo�ivost?''

Pokud n�co zasluhuje odm�nu, je to p��sp�vek spole�nosti. Tvo�ivost m��e b�t takov�m p��sp�vkem, ale pouze v p��pad�, �e spole�nost potom m��e svobodn� vyu��vat jej� v�sledky. Pokud si program�to�i zasluhuj� odm�nu za vytv��en� nov�ch program�, pak by si stejn� m�li zaslou�it trest za omezov�n� pou��v�n� t�chto program�.

,,Nem�l by m�t program�tor mo�nost ��dat odm�nu za svou pr�ci?''

Nen� nic �patn�ho cht�t pen�ze za pr�ci nebo se sna�it zv��it sv� p��jmy, pokud se k tomu nepou��vaj� ni�iv� prost�edky. Ale prost�edky, dnes obvykle pou��van� v oblasti softwaru, jsou zalo�eny na destrukci.

Z�sk�v�n� pen�z od u�ivatel� program� t�m, �e se omez� pou�it� program�, je destruktivn�, proto�e tato omezen� sni�uj� po�et zp�sob�, kter�mi je program mo�no vyu��t. To sni�uje velikost bohatstv�, kter� lidstvo z programu z�sk�. �kodliv�m d�sledkem z�m�rn�ho omezov�n� je z�m�rn� destrukce.

D�vodem, pro� spr�vn� ob�an nepou��v� ke sv�mu obohacen� tyto destruktivn� prost�edky, je to, �e kdyby tak u�inil ka�d�, tak bychom kv�li z�m�rn�mu ni�en� se zchudli v�ichni. Je to Kantovsk� etika; nebo zlat� pravidlo. Proto�e se mi nel�b� d�sledky, kter� nast�vaj�, kdy� ka�d� hromad� informace jen pro sebe, jsem nucen to pova�ovat za �patn�. P�esn�ji �e�eno, touha b�t odm�n�n za svoji tvo�ivost, neospravedl�uje odm�tnut� sd�let se sv�tem v�echny nebo jen ��st v�sledk� sv� tvo�ivosti.

,,Nebudou program�to�i hladov�t?''

Mohl bych odpov�d�t, �e nikdo nen� nucen b�t program�torem. V�t�ina z n�s nedok�e vyd�l�vat pen�ze �ebr�n�m na ulici. Ale nejsme odsouzeni k tomu, abychom �ebrali po ulic�ch. My m��eme d�lat n�co jin�ho.

To by ale byla �patn� odpov��, proto�e nevyvrac� tazatel�v implicitn� p�edpoklad, �e bez vlastnictv� softwaru nemohou b�t program�to�i zaplaceni ani hal��em. To je vlastn� p�edpoklad typu: v�echno nebo nic.

Skute�n�m d�vodem, pro� program�to�i nebudou hladov�t, je to, �e bude st�le mo�no b�t za programov�n� placen, jenom ne tolik jako nyn�.

Omezov�n� kop�rov�n� nen� jedin�m z�kladem obchodov�n� se softwarem. Je nejb�n�j��, proto�e to p�in�� nejv�ce pen�z. Pokud by to bylo zak�z�no nebo odm�tnuto z�kazn�ky, softwarov� trh by p�e�el na jin� z�klad, kter� nyn� nen� tak �ast�. Je mnoho cest jak organizovat jak�koliv obchodov�n�.

Programov�n� na takov�m nov�m zaklad� asi nebude tak v�d�le�n�, ale to nen� argument proti zm�n�. Dnes se nepova�uje za nespravedliv�, jak� platy maj� obchodn� ��edn�c�. Kdyby je program�to�i m�li tak� takov�, tak by to t� nebyla nespravedlnost. (Ve skute�nosti by st�le je�t� vyd�lali podstatn� v�ce.)

,,Nemaj� lid� pr�vo m�t kontrolu nad t�m, jak jsou jejich v�tvory pou��v�ny?''

,,Kontrola nad pou��v�n�m ne��ch n�pad�'' ve skute�nosti znamen� kontrolu nad �ivoty ostatn�ch lid�; oby�ejn� je vyu�ita tak, �e �in� �ivot slo�it�j��m.

Lid�, kte�� pozorn� sledovali z�le�itosti pr�v na intelektu�ln� vlastnictv� (jako nap�. pr�vn�ci), ��kaj�, �e vlastn� ��dn� takov� pr�vo neexistuje. Druhy p�edpokl�dan�ch pr�v na intelektu�ln� vlastnictv�, kter� vl�da uzn�v�, byly ur�eny specifick�mi rozhodnut�mi legislativy pro specifick� ��ely.

Nap��klad patentov� syst�m byl zaveden k tomu, aby se vyn�lezci nemuseli b�t zve�ejnit detaily sv�ch vyn�lez�. Jeho ��elem bylo pomoci sp��e spole�nosti ne� vyn�lezc�m. Tehdy byla doba sedmn�cti let pro ochranu patentu kr�tk� ve srovn�n� s rychlost� pokroku. Jeliko� patenty jsou z�le�itost� pouze mezi v�robci, pro kter� jsou n�klady za licen�n� dohody mal� ve srovn�n� s n�klady na zaveden� produkce, nep�sob� patenty p��li� mnoho zla. Nejsou p�ek�kou pro v�t�inu jednotlivc�, kte�� pou��vaj� patentovan� produkty.

My�lenka autorsk�ch pr�v neexistovala ve starov�ku, kdy auto�i �asto kop�rovali cel� d�la jin�ch autor�. Tyto postupy byly u�ite�n� a byly jedinou cestou, d�ky n�� se poda�ilo d�l�m mnoha autor� p�e��t. Autorsk� pr�va byla zavedena �mysln� za ��elem podpory autorstv�. V oblasti, kde byla zavedena -- pro knihy, kter� mohou b�t ekonomicky kop�rov�ny pouze knihtiskem --, nep�sobila �kodliv� a neomezovala v�t�inu jednotlivc�, kte�� knihy �tou.

V�echna pr�va na intelektu�ln� vlastnictv� jsou jenom licence povolen� spole�nost�, proto�e se domn�vala, v�ce �i m�n� spr�vn�, �e spole�nost jako celek z toho bude m�t prosp�ch. Ale v ka�d� konkr�tn� situaci je t�eba se pt�t: Jsme na tom opravdu l�pe, kdy� ud�l�me takov� licence? Pro jak� druh �innosti je jednotlivec licencov�n?

P��pad program� v dne�n� dob� je velmi odli�n� od situace s knihami p�ed sto lety. Dejte si dohromady skute�nost, �e nejjednodu��� cesta kop�rov�n� programu je od jednoho souseda ke druh�mu, d�le skute�nost, �e program m� zdrojov� a objektov� k�d, a nakonec skute�nost, �e program je pou��v�n a ne �ten, a p�edstav�te si t�m situaci, ve kter� �lov�k prosazov�n�m autorsk�ch pr�v, �kod� spole�nosti jako celku jak hmotn�, tak duchovn�; v t�to situaci by tak �lov�k �init nem�l, a� u� mu to z�kon umo��uje �i nikoliv.

,,Sout�ivost zp�sobuje, �e se v�ci d�laj� l�pe.''

P��kladem sout�e je t�eba z�vod: odm�nou v�t�zi motivujeme ka�d�ho, aby b�el rychleji. Pokud kapitalismus opravdu funguje t�mto zp�sobem, je to spr�vn�; ale jeho obh�jci nemaj� pravdu, kdy� p�edpokl�daj�, �e v�dy funguje t�mto zp�sobem. Kdyby b�ci zapomn�li, pro� je odm�na nab�zena, a sna�ili se vyhr�t za ka�dou cenu, mohli by naj�t i dal�� taktiky -- t�eba �to�it na ostatn� b�ce. Pokud se dostanou do p�stn�ho z�pasu, v�ichni dob�hnou pozd�ji.

Propriet�rn� a utajen� software je mor�ln�m ekvivalentem p�stn�ho souboje b�c�. Smutn� je, �e jedin� rozhod��, kter�ho m�me, nezabra�uje z�pasu; pouze ho reguluje. (Ka�d�ch deset metr�, kter� ub�hne�, m��e� jednou vyst�elit.) Spr�vn� by je m�l rozehnat a pokutovat b�ce za ka�d� pokus o rva�ku.

,,Nep�estanou lid� programovat, pokud nebudou povzbuzov�ni pen�n� odm�nou?''

Ve skute�nosti mnoho lid� bude programovat i �pln� bez pen�it�ho podn�tu Programov�n� m� pro n�kter� lidi neodolateln� kouzlo, oby�ejn� pro ty, kte�� jsou v tom nejlep��. Nen� nedostatek profesion�ln�ch hudebn�ku, kte�� se dr�� hudby, i kdy� nemaj� nad�ji se t�m u�ivit.

Ale tato ot�zka, a�koliv je tak �asto kladena, neodpov�d� situaci. Program�to�i nep�estanou b�t placeni, pouze budou platy men��. Prav� ot�zka by tedy m�la zn�t: "Bude n�kdo programovat se sn��enou pen�n� odm�nou?" Moje zku�enosti ukazuj�, �e bude.

V�ce ne� deset let pracovalo mnoho z nejlep��ch program�tor� sv�ta v laborato�i pro v�zkum um�l� inteligence za mnohem m�n� pen�z, ne� mohli z�skat jinde. Obdr�eli mnoho druh� nepen�n�ch odm�n -- nap��klad sl�vu a ocen�n�. Tvo�iv� pr�ce je t� ocen�n�, odm�na sama za sebe.

Mnoho z nich ode�lo, kdy� jim byla nab�dnuta mo�nost d�lat stejnou pr�ci za v�ce pen�z.

Tato fakta ukazuj�, �e lid� budou programovat i z jin�ch d�vod�, ne� je bohatstv�. Pokud jim ale bude nab�dnuta mo�nost, jak si p�i tom vyd�lat mnoho pen�z, za�nou v�d�lek o�ek�vat a vy�adovat. �patn� plat�c� spole�nosti jsou na tom v sout�i s dob�e plat�c�mi b�dn�, nemusely by v�ak b�t, kdyby dob�e plat�c� spole�nosti byly zak�z�ny.

,,Pot�ebujeme nutn� program�tory. Pokud oni na n�s cht�j�, abychom p�estali pom�hat soused�m, mus�me poslechnout.''

Nikdy nen� �lov�k v takov� situaci, aby musel uposlechnout takov� druh p��kazu. Pamatujte: miliony na obranu, ale ani hal�� na uct�v�n�.

,,Program�to�i mus� z n��eho ��t.'' Pro krat�� obdob� to je pravda, ale je mnoho zp�sob�, jak si program�tor m��e vyd�lat bez prod�v�n� pr�v na pou��v�n� programu. Tato cesta je nejb�n�j��, proto�e vyn�� program�tor�m a obchodn�k�m nejv�ce pen�z, nen� to v�ak cesta jedin�. Je snadn� naj�t jin� cesty, pokud m�te snahu je hledat. Tady je n�kolik p��klad�.

V�robce, kter� vytvo�il nov� po��ta�, zaplat� za p�enesen� opera�n�ho syst�mu na nov� hardware.

Firmy obchoduj�c� s v�ukov�mi, poradensk�mi a udr�b��sk�mi slu�bami mohou zam�stn�vat tak� program�tory.

Lid� s nov�mi n�pady mohou distribuovat programy jako freeware a ��dat o dary od spokojen�ch u�ivatel� nebo si nechat platit za poradensk� slu�by. Poznal jsem se s lidmi, kte�� si �sp�n� t�mto zp�sobem vyd�l�vaj�.

U�ivatel� se stejn�mi pot�ebami mohou vytvo�it skupiny u�ivatel� a platit �lensk� p��sp�vky. Takov� skupina potom m��e najmout program�torskou spole�nost, aby napsala program, kter� pot�ebuje.

V�echen v�voj m��e b�t placen ze softwarov� dan�:

P�edpokl�dejme, �e ka�d�, kdo koup� po��ta�, zaplat� x procent z ceny na softwarovou da�. Vl�da d� tyto prot�edky agentu�e jako FSF, kter� je utrat� za v�voj softwaru.

Pokud �lov�k kupuj�c� po��ta� v�nuje pen�ze na v�voj softwaru, m��e ��stku odepsat z dan�. M��e v�novat prost�edky na projekt podle jeho vlastn�ho v�b�ru podle toho, jak� programy pot�ebuje. Z dan� m��e odepsat libovolnou ��stku, kterou v�nuje, a� do celkov� v��e dan�.

Velikost dan� m��e b�t rozhodnuta p��mo volbami mezi pl�tci dan�, p�i�em� v�ha ka�d�ho hlasu by byla stanovena sumou, kterou pl�tce na dani odvedl.

D�sledky:

Psan� svobodn�ch program� po del�� �asov� obdob� bude znamenat krok do sv�ta, kde nebude ni�eho nedostatek, kde nebude nikdo muset tvrd� pracovat, aby se u�ivil. Lid� budou svobodni a po str�ven� nutn�ch deseti hodin t�dn� na po�adovan�ch �kolech -- z�konod�rstv�, rodinn� poradenstv�, oprava robot� a pr�zkum asteroid� -- se budou moci v�novat aktivit�m, kter� budou pot�en�m -- jako t�eba programov�n�. Nebude t�eba se �ivit programov�n�m.

Zna�n� jsme ji� zredukovali mno�stv� pr�ce, kter� cel� spole�nost vynakl�d� na sou�asnou produktivitu, ale jen m�lo z toho se prom�nilo v pohodu pracuj�c�ch, nebo� je st�le t�eba mnoho neproduktivn� �innosti, kter� doprov�z� �innost produktivn�. Hlavn�mi p���inami jsou byrokracie a vz�jemn� konkuren�n� boj. Voln� dostupn� software zna�n� sn��� tyto ztr�ty v oblasti softwarov� produkce. Mus�me to d�lat proto, aby se technick� n�r�st v produktivit� odrazil v men��m mno�stv� na�� pr�ce.


(1) V�b�r slov zde byl neopatrn�. Z�m�r byl, �e nikdo nebude muset platit za *povolen�* pou��vat GNU syst�m, ale slovo "free" tuto skute�nost nevyjad�uje p�esn� a lid� si ho �asto vysv�tluj� tak, �e GNU byde v�dy distribuov�no zdarma nebo za n�zkou cenu. To nebyl z�m�r. D�le se v manifestu uv�d� mo�nost spole�nost�, kter� budou poskytovat slu�by distribuce za �platu. Pozd�ji jsem se nau�il d�sledn� rozli�ovat mezi "free" ve smyslu "freedom" (svoboda) a "free" jako zdarma. N�kte�� u�ivatel� mohou z�skat kopie zdarma, jin� za n� mohou zaplatit, a pokud tyto pen�ze pomohou v�voji softwaru, t�m l�pe. D�le�it� je, �e ka�d�, kdo m� kopii, m��e svobodn� spolupracovat s ostatn�mi p�i jej�m pou��v�n�. [Pros�m v�nujte v souvislosti s t�mto pozornost dokumentu http://svobodnysoft.zde.cz a tro�ku �sil� pou��v�n� jednozna�n�ho term�nu ,,svobodn� software'' v �esk�m jazyce. -- pozn. korek.] (2) Toto je druh� m�sto, kde jsem nerozli�il p��slu�n� dva v�znamy slova "free". Tvrzen� jako takov� nel�e -- m��ete z�skat kopie GNU softwaru zdarma, od kamar�d� nebo p�es s��. Je v�ak p�ece jen pon�kud zav�d�j�c�. (3) Takov� spole�nosti u� existuj�. (4) Nadace pro svobodn� software (Free Software Foundation) z�sk�v� nejv�ce pen�z z distribu�n�ch slu�eb, ale jedn� se sp��e o charitu, ne� o spole�nost. Pokud se nikdo nerozhodne z�skat kopii od FSF, nebude moci FSF pokra�ovat ve sv� pr�ci. Neznamen� to ale, �e FSF vyd� n�jak� omezen� s c�lem p�inutit u�ivatele zaplatit. Pokud si alespo� mal� ��st u�ivatel� koup� kopie od FSF, posta�� to na udr�en� FSF v chodu. Proto ��d�me u�ivatele o podporu t�mto zp�sobem. Podpo�ili jste FSF i Vy? (5) Skupina spole�nost� ned�vno vytvo�ila fondy k podpo�e GNU C Compileru.
N�vrat na domovskou str�nku GNU.

FSF & GNU informace & ot�zky na [email protected]. Dal�� mo�nost jak kontaktovat FSF.

Koment��e k t�mto web str�nk�m na [email protected], jin� ot�zky zas�lejte na [email protected].

Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA

Doslovn� kop�rov�n� a ���en� tohoto cel�ho dokumentu na jak�mkoliv m�diu je dovoleno v p��pad�, �e tato podm�nka bude zachov�na.

Updated: $Date: 2012/11/11 21:17:22 $ $Author: franta $