Vietnam
Vietnam (vietnamsky Việt Nam), celým oficiálním názvem Vietnamská socialistická republika (vietnamsky Cộng hòa Xã hội chủ nghĩa Việt Nam, česky též zkratka VSR), je stát v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie při pobřeží Jihočínského moře. Jeho sousedé jsou Kambodža, Čína, Laos. Počet obyvatel přesahuje 90 milionů. Hlavním městem je Hanoj. V zemi vládne komunistická strana, která však dovoluje soukromé podnikání. Oficiálním jazykem je vietnamština.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Dějiny Vietnamu.
Předdynastická éra[editovat | editovat zdroj]
Oblast známá jako Vietnam byla osidlována již od paleolitu (kultura Hòa Bình, kultura Bắc Sơn) a některá archeologická naleziště v provincii Thanh Hoa mohou být údajně stará až několik tisíc let. Archeologové spojují začátky vietnamské civilizace s pozdním neolitem, ranou dobou bronzovou a s kulturou Phung-nguyen, která sídlila v oblasti provincie Vinh Phu současného Vietnamu někdy mezi lety 2000 a 1400 př. n. l.
Někdy kolem roku 1200 př. n. l. pak došlo k vytvoření kultury Dong Son, která je pozoruhodná především díky svým propracovaným kotlům. Právě bronzové zbraně, nářadí a bubínky nám ukazují na vliv, který signalizuje původní zdroj technologie bronzových odlitků. Bylo také nalezeno mnoho malých starověkých měděných dolů v jižním Vietnamu. Známá je také jistá podobnost mezi místy v provincii Don Son a jižní Asii. Mezi podobné znaky můžeme zahrnout např. výskyt rakví ve tvaru lodě, podobné pohřební nádoby, dále také např. černání zubů nebo žvýkání arakových ořechů.
Legendární dynastie Hồng Bàng je považována mnoha Vietnamci za zakladatele prvního vietnamského státu, známého jako Văn Lang. V roce 257 př. n. l. Thục Phán porazil posledního krále této dynastie, sjednotil původní kmeny Lạc Việt se svými kmeny Âu Việt, čímž vytvořil nový kmen Âu Lạc, a prohlásil sám sebe novým panovníkem jménem An Dương Vương. Roku 207 př. n. l. pak čínský generál jménem Čao Tchuo tohoto panovníka porazil a původní kmen Âu Lạc přetransformoval v kmen Nanyue. Roku 111 př. n. l. byl tento kmen spojen s čínskou říší pod nadvládou dynastie Chan.
Čínská nadvláda[editovat | editovat zdroj]
Číňané vládli poměrně tvrdě a pokoušeli se o sinizaci obyvatelstva, proto docházelo ke vzpourám. Během jedné z nich se v 6. století Vietnam na přechodnou dobu osamostatnil. Tisícileté období čínské nadvlády nad územím Vietnamu trvalo do roku 938, kdy Ngô Quyền taktickým bojem porazil čínskou armádu v bitvě na řece Bach Dang.
Ve 13. století musel Vietnam čelit třem mongolským vpádům, ale všechny se podařilo odrazit. V letech 1406–1407 proběhla úspěšná čínská invaze do Vietnamu a z dobytého Vietnamu byla vytvořena provincie Ťiao-č’. Nadvládu čínské dynastie Ming ukončil roku 1428 vůdce povstání Lé Loi, a založil vietnamskou dynastii Lé, která formálně vládla zemi až do roku 1788. V důsledku čínské okupace Vietnamu byl obnovený vietnamský stát mnohem pokročilejší ve vojenské oblasti, zvláště co se týče kvality střelných zbraní, což mu umožnilo během 15. a 16. století rozhodnout staletí trvající války s Čampou ve svůj prospěch.
Francouzská kolonizace[editovat | editovat zdroj]
Francouzští misionáři do Vietnamu přijížděli od 17. století. Panovníci dynastie Nguyen, vládnoucí na území jižního Vietnamu, začali s Francouzi spolupracovat. V letech 1854 - 84 ovládla Francie Vietnam vojenskou silou a učinila z něj svou kolonii Francouzská Indočína rozdělenou do tří oblastí: Tonkin, Annam, Kočinčína. Od konce 19. století sílil protifrancouzský odboj (povstání, které vedl Phan Đình Phùng). Během 2. světové války Vietnam obsadilo Japonsko, po jehož kapitulaci vyhlásil Ho Či Min nezávislou republiku. Následná osmiletá Indočínská válka s Francií skončila v roce 1954 bitvou u Dien Bien Phu a rozdělením Vietnamu na základě Ženevských dohod s demilitarizovanou zónou podél 17. rovnoběžky. Po vietnamské válce byly obě části opět spojeny 2. července 1976 do společného státu.
Rozdělený Vietnam[editovat | editovat zdroj]
Vietnam byl podle Ženevských dohod rozdělen na Ho Či Minovu komunistickou severní Vietnamskou demokratickou republiku a profrancouzskou jižní Vietnamskou republiku císaře Bao Daie a pozdějšího problematicky zvoleného prezidenta Ngô Ðình Diệma. Během nadcházejícího 300 denního období otevřených hranic téměř 1 milion většinou katolických obyvatel uprchl do Jižního Vietnamu. Zatímco na severu probíhalo rozsáhlé vraždění majitelů půdy, na jihu komunistické jednotky Vietcongu zahájily v 50. letech partyzánské operace s cílem svrhnout režim prezidenta Diệma. Vojenské operace partyzánského komunistického Vietcongu a jednotek Vietminhu probíhaly i na území sousedního Laosu a Kambodži. Nyní je ale Vietnam již spojený, došlo k tomu 2. července 1976 po konci Vietnamské války, více zde.
Vietnamská válka[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Válka ve Vietnamu.
Na začátku 60. let vypukl mezi Jižním a Severním Vietnamem konflikt, v němž se od roku 1964 na straně Jižního Vietnamu silně angažovaly USA. Válkou ve Vietnamu prošlo více než 2,6 milionů Američanů.[3] Válka byla vedena se značnou krutostí; během bojů bylo zabito přes 2 miliony lidí, převážně civilistů, a bylo ničeno životní prostředí.[4] Severní Vietnam byl dlouhodobě bombardován americkým letectvem v rámci operace Rolling Thunder. USA v boji s partyzány z Vietcongu použily proti rostlinným porostům jedovatou chemikálii Agent Orange, která kontaminovala půdu a zmrzačila miliony Vietnamců.[5] USA se stáhly v roce 1973, ale válka skončila až v roce 1975, kdy padl Saigon a Severní Vietnam ovládl zbytek země.
V důsledku vietnamské invaze do Kambodže proti režimu Rudých Khmerů došlo ke zhoršení čínsko-vietnamských vztahů a v roce 1979 vypukla čínsko-vietnamská válka.
Od roku 1975 vládne v celé zemi Komunistická strana Vietnamu, která omezuje lidská práva, ale povoluje soukromé podnikání.[6]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Geografie Vietnamu.
Při pobřeží se rozkládají úzké nížiny, ve vnitrozemí se pak vypínají hory, které dosahují výšky až přes 3000 m n. m. (Fan Si Pan). Pro Vietnam je charakteristická Rudá řeka, což je zároveň nejdelší řeka - protéká zemí v délce 450 km, dále nekonečná rýžová pole a stále zelené tropické lesy. Zemi často ohrožují tajfuny.
Politika[editovat | editovat zdroj]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Ozbrojené síly[editovat | editovat zdroj]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Vietnam se člení na 63 administrativních oblastí; jde o 58 provincií (vietnamsky tỉnh) a 5 měst „pod ústřední správou“ (viet. thành phố trực thuộc trung ương), jež jsou na úrovni provincií.
Jednotlivé provincie se dále dělí na okresy (viet. huyện), střediskové obce (viet. thị xã) a města „pod provinční správou“ (viet. thành phố trực thuộc tỉnh); na téže úrovni jsou pak také (ve zmíněných 5 městech) městské obvody (viet. quận).
| Jméno provincie v českém přepisu |
Vietnamský název | Hlavní město | Počet obyvatel (1. červenec 2006[7]) |
Rozloha (1. leden 2006[7]) |
|---|---|---|---|---|
| An Giang | An Giang | Long Xuyên | 2 210 400 | 3 536,8 km² |
| Ba Ria-Vung Tau | Bà Rịa-Vũng Tàu | Vũng Tàu | 926 300 | 1 989,6 km² |
| Bac Giang | Bắc Giang | Bắc Giang | 1 594 300 | 3 827,4 km² |
| Bac Kan | Bắc Kạn | Bắc Kạn | 301 500 | 4 868,4 km² |
| Bac Lieu | Bạc Liêu | Bạc Liêu | 820 100 | 2 584,1 km² |
| Bac Ninh | Bắc Ninh | Bắc Ninh | 1 009 800 | 823,1 km² |
| Ben Tre | Bến Tre | Bến Tre | 1 353 300 | 2 360,2 km² |
| Binh Dinh | Bình Định | Quy Nhơn | 1 566 300 | 6 039,6 km² |
| Binh Phuoc | Bình Phước | Đồng Xoài | 809 500 | 6 883,4 km² |
| Binh Thuan | Bình Thuận | Phan Thiết | 1 163 700 | 7 836,9 km² |
| Binh Zuong | Bình Dương | Thủ Dầu Một | 964 000 | 2 696,2 km² |
| Ca Mau | Cà Mau | Cà Mau | 1 232 000 | 5 331,7 km² |
| Cao Bang | Cao Bằng | Cao Bằng | 518 900 | 6 724,6 km² |
| Dak Lak | Dăk Lăk | Buôn Ma Thuột | 1 737 600 | 13 139,2 km² |
| Dak Nong | Dăk Nông | Gia Nghĩa | 407 300 | 6 516,9 km² |
| Dien Bien | Điện Biên | Điện Biên | 459 100 | 9 562,5 km² |
| Dong Nai | Đồng Nai | Biên Hòa | 2 214 800 | 5 903,9 km² |
| Dong Thap | Đồng Tháp | Cao Lãnh | 1 667 800 | 3 376,4 km² |
| Gia Lai | Gia Lai | Pleiku | 1 161 700 | 15 536,9 km² |
| Ha Giang | Hà Giang | Hà Giang | 683 500 | 7 945,8 km² |
| Ha Nam | Hà Nam | Phủ Lý | 826 600 | 859,7 km² |
| Ha Tinh | Hà Tĩnh | Hà Tĩnh | 1 306 400 | 6 026,5 km² |
| Hai Zuong | Hải Dương | Hải Dương | 1 722 500 | 1 652,8 km² |
| Hau Giang | Hậu Giang | Vị Thanh | 796 900 | 1 601,1 km² |
| Hoa Binh | Hoà Bình | Hoà Bình | 820 400 | 4 684,2 km² |
| Hung Yen | Hưng Yên | Hưng Yên | 1 142 700 | 923,5 km² |
| Khanh Hoa | Khánh Hòa | Nha Trang | 1 135 000 | 5 217,6 km² |
| Kien Giang | Kiên Giang | Rạch Giá | 1 684 600 | 6 348,3 km² |
| Kon Tum | Kon Tum | Kon Tum | 383 100 | 9 690,5 km² |
| Lai Chau | Lai Châu | Lai Châu | 319 900 | 9 112,3 km² |
| Lam Dong | Lâm Đồng | Đà Lạt | 1 179 200 | 9 776,1 km² |
| Lang Son | Lạng Sơn | Lạng Sơn | 746 400 | 8 331,2 km² |
| Lao Cai | Lào Cai | Lào Cai | 585 800 | 6 383,9 km² |
| Long An | Long An | Tân An | 1 423 100 | 4 493,8 km² |
| Nam Dinh | Nam Định | Nam Định | 1 974 300 | 1 650,8 km² |
| Nghe An | Nghệ An | Vinh | 3 064 300 | 16 498,5 km² |
| Ninh Binh | Ninh Bình | Ninh Bình | 922 600 | 1 392,4 km² |
| Ninh Thuan | Ninh Thuận | Phan Rang-Tháp Chàm | 567 900 | 3 363,1 km² |
| Phu Tho | Phú Thọ | Việt Trì | 1 336 600 | 3 528,4 km² |
| Phu Yen | Phú Yên | Tuy Hòa | 873 300 | 5 060,6 km² |
| Quang Binh | Quảng Bình | Đồng Hới | 847 900 | 8 065,3 km² |
| Quang Nam | Quảng Nam | Tam Kỳ | 1 472 700 | 10 438,3 km² |
| Quang Ngai | Quảng Ngãi | Quảng Ngãi | 1 295 600 | 5 152,7 km² |
| Quang Ninh | Quảng Ninh | Hạ Long | 1 091 300 | 6 099,0 km² |
| Quang Tri | Quảng Trị | Đông Hà | 625 800 | 4 760,1 km² |
| Soc Trang | Sóc Trăng | Sóc Trăng | 1 276 200 | 3 312,3 km² |
| Son La | Sơn La | Sơn La | 1 007 500 | 14 174,4 km² |
| Tay Ninh | Tây Ninh | Tây Ninh | 1 047 100 | 4 035,9 km² |
| Thai Binh | Thái Bình | Thái Bình | 1 865 400 | 1 546,5 km² |
| Thai Nguyen | Thái Nguyên | Thái Nguyên | 1 127 200 | 3 546,6 km² |
| Thanh Hoa | Thanh Hoá | Thanh Hoá | 3 680 400 | 11 136,3 km² |
| Thua Thien-Hue | Thừa Thiên-Huế | Huế | 1 143 500 | 5 065,3 km² |
| Tien Giang | Tiền Giang | Mỹ Tho | 1 717 400 | 2 484,2 km² |
| Tra Vinh | Trà Vinh | Trà Vinh | 1 036 800 | 2 295,1 km² |
| Tuyen Quang | Tuyên Quang | Tuyên Quang | 723 300 | 5 870,4 km² |
| Vinh Long | Vĩnh Long | Vĩnh Long | 1 057 000 | 1 479,1 km² |
| Vinh Phuc | Vĩnh Phúc | Vĩnh Yên | 1 180 400 | 1 373,2 km² |
| Yen Bai | Yên Bái | Yên Bái | 740 700 | 6 899,5 km² |
| Can Tho (město) | Cần Thơ | 1 139 900 | 1 401,6 km² | |
| Danang (město) | Đà Nẵng | 788 500 | 1 257,3 km² | |
| Haiphong (město) | Hải Phòng | 1 803 400 | 1 520,7 km² | |
| Hanoj (město) | Hà Nội | 5 760 200 | 3 119 km² | |
| Ho Či Minovo Město (město) | Thành phố Hồ Chí Minh | 6 105 800 | 2 098,7 km² | |
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Vietnamu.
Významnou roli v národním hospodářství hraje zemědělství - zaměstnává 48 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi hlavní produkty patří rýže (4. místo na světě v produkci, 2. místo ve vývozu), káva (2. místo na světě v produkci), pepř (1. místo na světě v produkci), ořechy kešu (3. místo na světě v produkci), čaj (6. místo na světě v produkci), krevety. Zvolna se rozvíjí cestovní ruch - země je bohatá jak na kulturní, tak na přírodní bohatství, na své si přijdou i milovníci sportu.
Vietnam patří mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce. České projekty se soustředí na čtyři hlavní sektory: ochrana životního prostředí, sociální ochrana obyvatelstva, rozvoj venkova a zemědělství, boj proti kriminalitě (zejména obchodu s lidmi), ekonomicko průmyslový rozvoj.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Hlavním náboženstvím je buddhismus.
mezi velká města patří Hanoj (Hà Nội), Ho Či Minovo Město (Thành phố Hồ Chí Minh, též Sài Gòn), Haiphong (Hải Phòng), Huế, Danang (Đà Nãng), a další.
Vietnamci tvoří přibližně 85% obyvatel. Ve Vietnamu žije celkem přes 50 menšinových skupin, například Khmerové, Hmongové, etničtí Číňané nebo Jaové. Horské kmeny obývající převážně hraniční oblasti žijí v chudobě a dodnes čelí diskriminaci ze strany většinové vietnamské společnosti.[9] V období vietnamsko-čínského konfliktu Vietnam opustilo téměř půl milionu etnických Číňanů.[10]
V roce 1979 žilo ve Vietnamu necelých 53 milionů lidí a od té doby se počet obyvatel téměř zdvojnásobil na 90,5 milionu obyvatel.[11]
Kultura[editovat | editovat zdroj]
| Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CIA - The World Factbook
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ "Před 40 lety padl Saigon a skončila vietnamská válka". Reflex. 28. dubna 2015.
- ↑ "Vietnamská válka". Novinky.
- ↑ "Mutace a zamořené oblasti. Válečná chemikálie Agent Orange mučí Vietnam dodnes". Lidovky. 28. srpna 2015.
- ↑ "Internet v komunistickém Vietnamu táhne. Nezávislí autoři ale trpí". Česká televize. 16. května 2015.
- ↑ a b General Statistics Office of Vietnam
- ↑ http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/rozvojova-spoluprace-cr-vietnam-06-10-po/1000667/45793/#b8
- ↑ "Dvojí hrozba pro Hmongy". Lidé a Země. 23. srpna 2012.
- ↑ "Vietnam (01/05/12)". United States Department of State. 5. ledna 2012.
- ↑ Vietnam – population [online]. Countrystudies.us. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLAVATÁ, Lucie. Dějiny Vietnamu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-965-2.
- MÜLLEROVÁ, P. Vietnam. Praha : Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-255-1.
- SLAVICKÝ, Stanislav. Scénické tradice jihovýchodní Asie. Praha : KANT, 2015. ISBN 978-80-7437-175-2.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Francouzská Indočína
- Ha Long
- Ho Či Min
- Indočínská válka
- Severní Vietnam
- Válka ve Vietnamu
- Vietnamci
- vietnamistika
- Jižní Vietnam
- Vietnamské umění
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vietnam ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Vietnam ve Wikislovníku
Kategorie Vietnam ve Wikizprávách
Průvodce Vietnam ve Wikicestách- (česky) Velvyslanectví České republiky ve Vietnamu
- Country of Origin Information Report - Vietnam [online]. UK Border Agency, 2011-04-20, rev. 2011-04-26, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- Viet Nam - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Vietnam (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Vietnam Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of East Asian and Pacific Affairs. Background Note: Vietnam [online]. U.S. Department of State, 2011-06-03, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Vietnam [online]. REV. 2011-08-03, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Library of Congress. Country Profile: Vietnam [online]. 2005-12-29, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Hanoji. Souhrnná teritoriální informace: Vietnam [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-31, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky)
- BUTTINGER, Joseph, a kol. Vietnam [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ZVOLÁNEK, Pavel, a kol. Vietnam - odlišnosti [online]. Chovani.eu - FormSoft s.r.o., [cit. 2011-09-08]. Dostupné online. (cesky)
- (česky) Informace o cestování, zajímavých místech, událostech a historii Vietnamu