Bellagio

	Bellagio
	Bellagio od západu
Poloha
Souřadnice	45°59′15″ s. š., 9°15′40″ v. d.
Nadmořská výška	229 m n. m.
Stát	Itálie
oblast	Lombardie
provincie	Como
	Bellagio
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29,06 km²
Počet obyvatel	3 087 (30. 9. 2013)
Hustota zalidnění	106,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.bellagio.co.it
Telefonní předvolba	031
PSČ	22021
Označení vozidel	CO
ISTAT	013019
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bellagio [beládžo] je italská obec v provincii Como v oblasti Lombardie. Leží v malebné poloze na východním břehu jezera Como, na poloostrově, kde se jižní část jezera dělí do dvou ramen. V roce 2013 zde žilo 3 087 obyvatel.

Obsah

1 Sousední obce
2 Historie
3 Pamětihodnosti
4 Doprava
5 Galerie
6 Vývoj počtu obyvatel
7 Odkazy
- 7.1 Reference
- 7.2 Externí odkazy

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Griante, Lezzeno, Magreglio, Oliveto Lario (LC), Sormano, Tremezzina, Varenna (LC), Veleso, Zelbio

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nápadný pahorek na poloostrově byl osídlen už v 7.-6. století př. n. l. Gally a v římské době bylo místo vyhledávaným letním sídlem bohatých římských vrstev, jak to popisuje třeba Plinius mladší, který zde měl vilu. Když severní Itálii ovládli Lombardové, byla v Bellagiu pevnost a sídlili zde někteří králové. Kolem roku 1100 to už bylo svobodné město, které soupeřilo s blízkým Comem. Koncem 13. století připadlo město milánským vévodům Visconti. Roku 1533 koupil panství Francesco Sfondrati a jeho rodina je držela po dvě staletí. Město v té době prosperovalo jak z obchodu, tak z výroby svíček a hedvábí, včetně pěstování bource morušového. Za krátkého Napoleonova panství se v Bellagiu usadil hrabě Francesco Melzi, vicepresident "Předalpské republiky". V letech 1802-1815 si zde postavil přepychovou vilu, kamzval vznešené hosty. Pobýval zde například císař František I. Rakouský, Ferdinand I. Dobrotivý nebo kníže Metternich.

Od roku 1825 začal po jezeře jezdit parníky a do Bellagia začala jezdit vznešená milánská společnost, od poloviny století i mezinárodní. Nejprve vznikly šlechtické vily, které se časem proměnily v hotely, a některé z nich dosud fungují. Bellagio se stalo výletním a lázeňským městem pro vyšší vrstvy a i když se turistický provoz během 20. století silně rozvinul, nestal se nikdy masovým. Od roku 1960 má ve vile nad městem pobočku Rockefellerova nadace, která zde jednak pořádá kongresy a konference, jednak zve k pobytům významné spisovatele a vědce.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Malebné historické městečko stojí na svahu nad jezerem a jeho úzké, strmé uličky nabízejí nečekané průhledy na jezero.

Bazilika svatého Jakuba ze 12. století s věží je dobře zachovaná románská stavba s vysokou věží.
Kostelík sv. Jiří z doby kolem 1100, barokně přestavěný, je vedle radnice.
Villa Serbelloni nad městem pochází z 15. století, byla však několikrát přestavěna a je sídlem Rockefellerovy nadace.
Villa Melzi d'Eril na břehu jezera, postavená a vyzdobená významnými umělci v letech 1808-1815 v klasicistickém slohu

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší letiště jsou v Miláně (Malpensa a Linate), nejbližší dálnice je v Comu a železnice v Asso, odkud je přímé spojení do Coma a Milána. Do Bellagia vede přímá silnice z Coma, po níž pravidelně jezdí veřejné autobusy. Silnice je však klikatá a místy strmá, takže je lepší jet po západním břehu jezera do Cadenabbie a odtud přívozem do Bellagia. Lodi a trajekty, které pravidelně spojují obce na březích jezera Como, jsou zde stále významným dopravním prostředkem.