Junta
Termín junta ([chunta], z latinského juncta, či jungere – spojovat, dávat dohromady, slučovat) má ve španělsky a portugalsky mluvících zemích význam rady, komise, či výboru. V Portugalsku je takto označována obecní rada (Junta de Freguesia). Junta může být součástí vlády, nebo ji představovat. Princip junty vychází z „prvních“ junt, které byly vytvořeny na území Španělska, jako forma administrativního řízení proti Napoleonovi během Španělské války za nezávislost. S historií 20. století jsou junty většinou spojovány s krátkodobou formou státní vlády v Latinské Americe.
Vládní junta může být jakkoli ideologicky zaměřená, od levicové vlády, přes liberální, konzervativní juntu, až po nacionální. Junta, jejíž členové jsou vysocí představitelé z řad armády, je nazývána vojenská junta a je založená na vojenství a považována za jistou formu vojenské diktatury.
Obsah
Příklady vládních junt z historie[editovat | editovat zdroj]
- řecká vojenská junta (1967–1974)
- revoluční vládní junta v Salvadoru (1979–1982)
- Státní rada míru a rozvoje v Myanmaru (1988-2011; v letech 1988–1997 pod názvem Rada pro obnovení pořádku a státní právo)[1]
- pravicová vojenská junta Augusto Pinocheta v Chile (1973–1990)
- režim tzv. džamáhíríje v Libyi (1969-2011)
Současné státy s režimem junty[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Junta na německé Wikipedii a Military junta na anglické Wikipedii.
- ↑ Významná data v historii Myanmaru (Barmy), sled událostí roku 2007 (do 25. 9.)
- ↑ Vlády nad Fidži se zmocnila armáda