Lukas Mezger

Komunita Wikimedia oslavila 1. ledna 2024 milník pro svobodné vědění. První filmy s myšákem Mickeym z roku 1928 se staly spolu s mnoha dalšími tvůrčími díly z celého světa součástí kolekce děl pod veřejnou doménou.

Ahoj myšáku!

1. ledna 2024 jsme oslavili celosvětový Den veřejné domény (Public Domain Day), neoficiální svátek, kdy se komunity Wikimedia připojují k tvůrcům, archivářům a aktivistům z celého světa, aby oslavili výsledky umění a vědy, které mohou všichni volně používat. Letošní rok se vyznačuje speciálním přírůstkem do historie animovaného filmu: Steamboat Willie (Parník Willie), první zveřejněný krátký animovaný film s postavou Mickey Mouse, je nyní dostupný pod veřejnou licencí. Spolu s mnoha dalšími tvůrčími díly z celého světa vypršela ve Spojených státech autorská práva na tento film a nyní je k dispozici všem. 

Celosvětové komunity Wikimedia (dobrovolníci a skupiny, které přispívají do Wikipedie a dalších projektů Wikimedia) oslaví tuto událost nahráním stovek děl, která lze nyní použít k ilustraci a doplnění článků o mnoha různých tématech. Pro začátek se na titulní stránce anglicky psané Wikipedie objevila celovečerní verze filmu ve vysokém rozlišení. Chcete-li si prohlédnout všechna díla, která budou součástí Public Domain, podívejte se na rozšiřující se seznam na Wikimedia Commons.

„Public Domain je o naší společné kultuře: o umění a kráse, které jsme společně zdědili a které si poneseme i do budoucnosti,” říká Selena Deckelmannová, produktová a technologická ředitelka nadace Wikimedia Foundation. „V tento výjmečný den oslavujeme, že díla chráněná autorskými právy nakonec patří nám všem.“

Necelých osm minut dlouhý film Parník Willie (Steamboat Willie) nejenže představil nejpopulárnější z mnoha kreslených postaviček Walta Disneyho, ale byl také jedním z prvních kreslených filmů s plně postprodukovanou synchronizovanou zvukovou stopou. To přispělo k popularitě filmu po jeho uvedení v roce 1928.

Zápas o svobodnou licenci

Autorská práva na film Steamboat Willie měla původně vypršet v roce 1984. V průběhu desetiletí společnost Walt Disney úspěšně lobbovala za prodloužení doby trvání autorských práv podle amerického práva, nejznámější byla reforma z roku 1998, která dostala přezdívku „zákon na ochranu myšáka Mickeyho“ (Mickey Mouse Protection Act), protože jejím nejvýznamnějším příjemcem byla slavná Disneyho kreslená postavička.

Prodloužená doba ochrany však na konci loňského roku vypršela. Nyní může film Parník Willie sdílet a  remixovat každý, aniž by musel nejprve získat licenci. To se týká i velkého množství tvůrčích děl vydaných v roce 1928, například dětské knihy Púovo zátiší (The House at Pooh Corner) od A. A. Milneho nebo symfonické básně Američan v Paříži od George Gershwina. 

Je však důležité poznamenat, že postava myšáka Mickeyho zůstává chráněna jako registrovaná ochranná známka, neboť zanikla pouze autorská práva k filmu z roku 1928. Autorská práva k těmto dílům rovněž nadále přetrvávají v řadě jurisdikcí mimo Spojené státy, jak je vysvětleno níže.

Případ Prokofjev

V některých zemích se celé hudební dílo ruského skladatele Sergeje Prokofjeva – včetně jeho nejslavnějšího díla Péťa a vlk – dostává do režimu Public Domain na základě právního principu, který umožňuje ukončit ochranu autorských práv sedmdesát let po smrti tvůrce. Dalšími slavnými díly v těchto jurisdikcích, která se jsou dneškem oslavována, jsou báseň Dylana Thomase Nechoď vlídně do té dobré noci (Do Not Go Gentle into That Good Night) a skladby romsko-francouzské jazzové ikony Django Reinhardta, který se nejvíce proslavil skladbou Minor Swing z roku 1937.

Díla Sergeje Prokofjeva jsou skvělým příkladem toho, jak obtížné je vymezit hranice Public Domain. Podle ruského autorského zákona je jeho dílo veřejné již řadu let a mnoho dalších jurisdikcí jeho příklad následovalo. Přesto byla ve Spojených státech amerických v rámci velmi diskutované reformy autorského práva z roku 1994 autorská práva na Péťu a vlka obnovena a prodloužena do roku 2031, a to až poté co v této zemi vypršela. Slavná Prokofjevova skladba byla uváděna jako příklad, když byl zákon (neúspěšně) napaden u Nejvyššího soudu USA. Současně zůstane hra Steamboat Willie chráněna v řadě jurisdikcí nejméně do roku 2042, protože její spolutvůrce, Disneyho spolupracovník Ub Iwerks, žil až do roku 1971.

Vzhledem k tomu, že tato významná díla je nově možné volně využívat, sdílet a opakovaně používat, je Den svobodné domény významnou událostí nejen pro současné tvůrce a shromažďovatele informací, jako jsou dobrovolnické komunity Wikimedia, ale také pro nás –  jejich „konzumenty.“

V době, kdy čtete tyto řádky, je dost pravděpodobné, že některý z dobrovolníků již nahrál nová díla pod veřejnou licencí do Wikimedia Commons, knihovny volně použitelných ilustrací, fotografií, kreseb, videí a hudby, která nedávno dosáhla milníku 100 milionů položek. Tato díla se brzy začnou objevovat v příslušných článcích Wikipedie. Díky úsilí těchto dobrovolníků Wikimedia mohou lidé na celém světě vidět, sdílet a využívat širokou škálu tvůrčích děl na Wikipedii i mimo ni. 

Lukas Mezger je dobrovolný editor Wikipedie z Německa. Pracuje jako právník v oblasti médií a informačních technologií a je držitelem doktorátu z autorského práva na univerzitě v Kielu.

Přeložil a mezititulky doplnil Pavel Bednařík

Originální článek najdete na diff.wikimedia.org

The post Vítej na veřejné doméně, Myšáku Mickey! first appeared on Wikimedia ČR - blog.

V podvečer 19. ledna 2023 proběhla v Didaktikonu Kampus Hybernská vernisáž, kde byly vyhlášeny výsledky soutěže Czech Wiki Photo 2023. Soutěžilo se ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé z kategorií porota vybrala nejlepší fotografii. Byla udělena i cena nováček soutěže. Vernisáž nejlepších fotek ze všech našich fotografických soutěží potrvá až do 16. února 2024.

Czech Wiki Photo: nejlepší fotografie na české Wikipedii

Cílem soutěže Czech Wiki Photo je ocenit autory nejlepších snímků, které byly pořízeny na území Česka a nahrány pod svobodnou licencí na Wikimedia Commons za uplynulých 365 dní, a rozšířit tak databázi fotografií, která slouží nejčastěji k ilustraci článků na Wikipedii.

V letošním roce se soutěžilo ve třech kategoriích: Příroda, Vytvořeno člověkem a Společnost, kultura a události. V každé ze soutěžních kategorií porota složená z fotografky Edity Bízové, fotografa a novináře Jana Rybáře a aktivního wikipedisty Pavla Hrdličky vybrala nejlepší fotografii. Stejně jako v minulých letech, porota udělila i cenu nováček soutěže.

Vytvořeno člověkem

I letos porotu nejvíce zaujala fotografie pořízená dronem. Snímek Moravská zebra od Konstantina Zhdanova zvítězil v kategorii Vytvořeno člověkem a na základě shody všech porotců se stal i absolutním vítězem Czech Wiki Photo 2023.

Příroda

V kategorii Příroda porotu nejvíce zaujala dynamická fotografie letícího ledňáčka od wikipedisty Luckhy86.

Společnost, kultura a události

Pavel Kříž, který v loňském ročního soutěže Czech Wiki Photo zvítězil v kategorii nováček soutěže, letos obsadil první místo v kategorii věnované společenským a kulturním událostem.

Nováček roku

V kategorii nováček roku porotu nejvíce zaujaly fotografie zvířat od Olgy Havlíčkové.

Všem výhercům blahopřejeme!

Ty nejlepší fotografie naživo!

Nemohli jste se dostavit na vernisáž 19. ledna? Nevadí. Osmnáct nejlepších fotografií napříč všemi fotografickými soutěžemi pořádaných na české Wikipedii v roce 2023 si můžete přijít prohlédnout do Didaktikonu Kampusu Hybernská až do 16. února 2024. Vstup je zdarma. Didaktikon je otevřen pro veřejnost každý čtvrtek od 16:30 do 18:30, a dále pak dle plánovaných akcí pro veřejnost. Více v kalendáři akcí na webu Didaktikonu.

Všechny fotografie soutěže si můžete také prohlédnout v kategorii Czech Wiki Photo 2023.

The post Známe nejlepší fotky pátého ročníku Czech Wiki Photo 2023 first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Již posedmé startuje na české Wikipedii soutěž Popiš památku. Kulturních památek je u nás okolo čtyřicet tisíc, jen malá část je ale zdokumentována na největší české encyklopedii. A to se snaží výzva změnit!

Nezáleží, jestli jde o městská opevnění, významné vily, mosty nebo třeba technické památky – to vše na Wikipedii patří. Pozoruhodné příběhy zámků, domů ale i jiných staveb mohou díky Wikipedii znovu ožít.

Každá památka se počítá!

Koncept soutěže je jednoduchý – vyberte si nezdokumentovanou kulturní památku, napište o ní článek a přihlašte ho do soutěže. Soutěžní porota potom články ohodnotí. Jedním z kritérií je také počet kilobajtů. Díky tomu bude soutěž fér jak vůči těm, kteří napíšou více krátkých textů, tak těm, kteří napíšou jen pár dlouhých.

Skvělou novinkou pro letošní rok je možnost popisovat i zahraniční památky. Díky globální soutěži Wiki miluje památky (Wiki Loves Monuments) navíc existují seznamy kulturních památek téměř ze všech koutů světa. Můžete si tak např. vybrat památky evropské.

Jakým způsobem se s úkolem popasujete, je na vás. Můžete překládat nebo hledat zajímavé zdroje, a přitom se inspirovat silnými příběhy i místy, kterými kráčely dějiny.

Na vítěze čekají tradičně kvalitní a zajímavé knižní ceny. Kromě prvních třech míst oceníme rovněž i nováčky a dvě ceny budeme losovat. Šanci vyhrát tak získává každý! A na co se mohou vítězové těšit? Například na Slavné brněnské vily, Sakrální architekturu v Ústeckém kraji, Hospital v Kuksu a řadu dalších publikací.

Napište článek. Podpoříte regiony

První ročník soutěže Popiš památku odstartoval v roce 2018. Za tu dobu vzniklo skoro dva tisíce článků. Některé z nich v úctyhodné délce i kvalitě. Stejně jako ostatní texty na Wikipedii žijí dál svým životem a dobrovolní editoři je i nadále rozšiřují a doplňují. Dělají radost nejen svým čtenářům, ale i regionům, které hrdě reprezentují. Jak poznamenal deník The Guardian, dobrá dokumentace kulturních památek přispívá k turistickému rozvoji.

Jaké památky zazáří na české Wikipedii letos? Můžete to ovlivnit právě vy!

Soutěž pořádá již posedmé spolek Wikimedia Česká republika, a to prostřednictvím tzv. komunitních minigrantů.

The post Sedmý ročník soutěže Popiš památku je tu. Co nového přináší? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Soutěž Československo, která trvala od 28. října do 10. prosince 2023, obohatila Wikipedii o nové texty i fotografie s československou tématikou. Výzva letos proběhla v novém kabátu, nebyla omezena jen na určité období, jako v minulých letech. Věnovala se tedy celému údobí existence československého státu (1918–1993).

Texty psalo celkem 34 editorů, společně založili (nebo významně rozšířili) 118 článků. Do fotografické části se zapojilo 11 fotografů, na Commons nahráli 166 souborů.

Editovali jsme v Hradci Králové, Praze, Olomouci i online

Hlavní editaton jsme uspořádali ve čtvrtek 27. listopadu v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Speciálním hostem byl doc. Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D., který si připravil přednášku „Českoslovenští veteráni první světové války 1918-1938 jako historický fenomén“. Na její záznam se můžete podívat na našem YouTube.

Hlavní editaton doplnila řada menších. V Olomouci se čtyřmi účastníky akce proběhla jako součást olomouckého wikiklubu, editaton probíhal ale také online. Kromě editací v Olomouci proběhly také 2 semináře „Wikipedie jako klíč k poznání historie“, který vedl hlavní lektor Pavel Bednařík pro studenty Gymnázia Hejčín 5. a 7. prosince.

Řetízkárna, konspirační teorie o smrti Alexandra Dubečka nebo návštěva Ho Či Mina v Československu

Pestrost popsaných témat ukázala, že si v této soutěži najde své snad každý. Články vznikaly zejména o osobnostech, budovách a událostech. Na Wikipedii se tak dostala například Řetízkárna, bývalá převlékárna politických vězňů v Dole Rovnost v Jáchymově. Neméně zajímavý byl i text shrnující nikdy nepotvrzené konspirační teorie o smrti Alexandra Dubečka.

Vzájemnou propojenost výzev ukázala návštěva Ho Či Mina v Československu v roce 1957, která se zařadila nejen do soutěže Československo, ale i do Asijského měsíce. Všechny další vytvořené nebo rozšířené články si můžete prohlédnout v nástroji Hashtag, galerie nahraných fotografií je dostupná na Commons.

Knihy pro 10 nejlepších, ponožky pro všechny zapojené

Níže se můžete podívat na editory a editorky, které oceníme knižními cenami. Ty do soutěže darovalo nakladatelství Academia a nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Všichni zapojení navíc získali jeden pár tematických ponožek a dvouměsíční členství v Klubu Pánů z Ponožkovic zdarma.

Celkový přínos	Mojmir Churavy (propracované články a 42 nahraných souborů)
Napsané texty	Aktron (16 článků)
	Nsrotvt (12 článků)
	Romanvysansky (12 článků)
Fotografové	Jan.Kamenicek (42 souborů)
	Bazi (17 souborů)
	Gampe (15 souborů)
Speciální fotocena	J.Broukal (za nahrané vlastní fotografie)
Nováčkové	Takovej normální týpek
	Benik1998

Děkujeme všem zapojeným a těšíme se na vás v dalších editačních výzvách!

The post Jak dopadlo Československo 2023? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Během listopadu letošního roku se uskutečnil již pátý ročník soutěže Asijský měsíc Wikipedie. Akce má každoročně za cíl zvýšit povědomí o největším světovém kontinentu, který je na Wikipedii v řadě případů slabě zastoupen. Na české verzi Wikipedie díky němu letos přibylo 343 článků. Zapojilo se 36 soutěžících.

Asijský měsíc Wikipedie je globální soutěž, do které se zapojuje řada komunit po celém světě. Jen letos se konala na třiceti jazykových verzích naší největší encyklopedie. Psát o Asii v rámci soutěže tak mohli editoři např. i na slovenské, thajské, bosenské nebo katalánské Wikipedii.

Brána do pekla, chrámy i Zoborožec indický

The post Asijský měsíc Wikipedie je za námi. Obohatil encyklopedii o 343 článků first appeared on Wikimedia ČR - blog.

9. prosince 2023 proběhlo ve Skautském institutu v Praze Setkání pamětníků založení české Wikipedie u příležitosti jubilea jejího zakladatele Miroslava Malovce. Akce se zúčastnili esperantisté, wikipedisté, pamětníci i zástupci Wikimedia ČR. Kromě jubilanta vystoupil i vzácný host Chuck Smith a organizátor akce Marek Blahuš, který zde představil svou publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie.

„Vítej ve Wikipedii v češtině, což je encyklopedie budovaná v síti. Česká Wikipedie započala teprve v roce 2002, její články najdeš v rubrice Kompletní seznam článků. Chceme jich mít víc než 100.000, takže do práce! Všichni – včetně tebe – mohou redigovat každý článek, opravit jazykové chyby, rozšířit článek, psát stručně nebo dlouze.“ Přesně takto zněl první překlad hlavní stránky jen pár měsíců zrozené české Wikipedie.

Napsal ho Miroslav Malovec, esperantista a čestný člen spolku Wikimedia Česká republika, který 8. prosince oslavil své 70. narozeniny. Toto životní jubileum se stalo příležitostí pro vzpomínkovou a oslavnou akci Setkání s pamětníky, která se uskutečnila 9. prosince ve Skautském institutu v Praze.

A jak to tenkrát celé bylo?

Na začátku české Wikipedie stála její esperantská verze, pro kterou esperantista Miroslav Malovec zpracoval návod pro nováčky. Její zakladatel Chuck Smith později Miroslava Malovce vyzval, aby založil i její českou odnož. Ten tak učinil překladem zdrojového kódu z esperanta do češtiny. Česká Wikipedie byla konečně v češtině!

Na setkání 9. prosince byli přítomni oba pánové „zakladatelé“ a celá řada dalších pamětníků, esperantistů, wikipedistů, členů Wikimedia Česká republika a vůbec příznivců Wikipedie. Chuck Smith zde představil svůj pohled na založení české Wikipedie, a to stylově přesně v duchu jejího vzniku přednáškou v esperantu, která byla tlumočena do češtiny.

Následně Marek Blahuš, organizátor akce a dlouholetý wikipedista a esperantista, představil osobnost jubilanta – zejména jeho činnost jazykovědnou, překladatelskou a literární. Dozvěděli jsme se, že Miroslav Malovec je civilním povoláním prodavač elektrosoučástek a dříve pracoval jako kontrolor technických výkresů ve Zbrojovce Brno, a že psaní je pouze jeho koníčkem. 

„Zakladatelské osobnosti Wikipedie si neuvědomovaly velikost svých činů, protože ty tehdy skutečně nebyly velké: Jedna editace, jeden překlad… podobné milionům příštích. Jedna důležitá věc je ale odlišovala: zatímco navazovat na jiné je snazší, být první vyžaduje notnou dávku nadšení a idealismu,“ vypozoroval Blahuš.

Archeologický výzkum

Marek Blahuš, na Wikipedii známý pod přezdívkou Blahma, v rámci večera představil svůj dlouholetý „archeologický“ výzkum, jehož výsledky představil v publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie, kterou věnoval právě Miroslavu Malovcovi. Její vznik podpořila Wikimedia ČR z komunitních minigrantů. Kniha mapuje nejstarší dějiny české Wikipedie a okolnosti jejího zrodu a přináší řadu nových informací, zejména co se týče chronologie a role dosud neznámých raných propagátorů a přispěvatelů. Součástí jsou i citace nejstarších verzí stránek a vybraných zpráv o Wikipedii v prvních letech její existence. 

Akce se nesla v příjemném duchu snoubení esperanta a Wikipedie. Z globálního hlediska spojení netypické, pro českou Wikipedii však více než příznačné. Jsme rádi, že si hosté i účastníci večer užili a těšíme se na další jubileum.

Za Wikimedia Česká republika přejeme panu Malovcovi mnoho dalších úspěchů a především hodně zdraví a české Wikipedii další rozvoj a podobně zapálené uživatele a editory.

The post Jak to tenkrát celé bylo? Česká Wikipedie slaví jubileum svého zakladatele Miroslava Malovce first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikimedia Česká republika zasvěcuje prosinec oslavě seniorů. Měsíc seniorů oceňuje aktivní seniory na Wikipedii a dodává odvahu váhajícím. V rámci Měsíce proběhne setkání pamětníků založení Wikipedie i celá řada kurzů, srazů a večerní Wikiškola.  Wikimedia ČR uspořádala v roce 2023 na 40 bezplatných kurzů, díky nimž bylo vytvořeno 130 unikátních článků, upraveno 1500 článků a nahráno 600 souborů. To vše i díky veřejné sbírce.

Senioři na české Wikipedii tvoří jednu z nejvýraznějších editorských skupin. Proto se Wikimedia Česká republika rozhodla vedle zaběhlého programu Senioři píší Wikipedii zasvětit seniorům na Wikipedii celý měsíc a dokázat, že senioři a Wikipedie se, možná navzdory nesprávnému prvnímu dojmu, dokonale snoubí. Prosinec se tak na Wikipedii stává Měsícem seniorů.

Měsíc seniorů chce vyzdvihnout stávající wikiseniory a dodat odvahu váhajícím

Měsíc seniorů je oslavou aktivních seniorů na Wikipedii, oceňuje jejich práci a ukazuje, že jsou nejen pro českou Wikipedii důležití. Absolventi seniorských aktivit se v sobotu 9. prosince 2023 setkají na akci věnované pamětníkům založení české Wikipedie, která se koná u příležitosti jubilea Miroslava Malovce, který je prvním editorem české Wikipedie. Na akci kromě jubilanta vystoupí zahraniční host Chuck Smith, který rovněž stál u založení české Wikipedie, a wikipedista a esperantista Marek Blahuš, který představí výsledky svého unikátního „wiki-archeologického“ výzkumu o prvních dvou letech existence české Wikipedie. Výzkum bude Wikimedia ČR také brzy publikovat knižně.

Měsícem seniorů chce ale Wikimedia ČR do tajů digitálního světa vtáhnout také nové zájemce a zájemkyně, kteří se chystají své stáří prožít aktivně, chtějí získat smysluplnou zálibu, přátele a předat své životem nabyté dovednosti dál. Pro ně se chystají pravidelné kurzy, kde se dozvědí o principech a základech editování Wikipedie. Kurzy probíhají online i živě, a to nejen v Praze, ale také v Českých Budějovicích a Olomouci. Zájemkyně a zájemci se mohou navíc zúčastnit tzv. Večerní Wikiškoly, specializované dílny wikipedistických dovedností, která se 12. prosince od 17:00 zaměří na Wikidata.

V roce 2023 bylo díky seniorům a seniorkám upraveno 1500 článků

„Senioři patří k Wikipedii! Jejich rozhled, hluboké znalosti a zkušenosti se potkávají s chutí předávat je dál. Naučit se přispívat na Wikipedii je skvělý způsob, jak toho docílit, a navíc obohatit světovou online encyklopedii. Ti nejnadšenější absolventi našich kurzů napsali stovky článků o osobnostech, historii, umění nebo dalších tématech jim blízkých. Často jde o oblasti, kterým se ve své profesi věnovali celý život. Díky projektu získávají pocit sounáležitosti, koníček a radost z obsahu, který tvoří pro veřejnost. A jak dodává náš zkušený wikipedista Mojmír Churavý, nestojí je to ani kůži z hada!“ říká Klára Joklová ředitelka Wikimedia Česká republika.

Díky 40 kurzům, které Wikimedia ČR pro seniory a seniorky z celého Česka zdarma v roce 2023 uspořádala, bylo vytvořeno 130 unikátních článků, upraveno na 1500 článků a nahráno 600 souborů na Wikimedia Commons, které slouží jako úložiště licenčně volného multimediálního obsahu.Na tomto úspěchu se podílela také celá řada dárců, kteří program Senioři píší Wikipedii podpořili skrze veřejnou sbírku. Jak říká František, absolvent našeho kurzu pro seniory, o projektu Senioři píší Wikipedii: „Je to mimořádná příležitost pro lidi v mém věku, tedy pro seniory, udělat něco pro sebe a pro širší veřejnost.“

The post Česká Wikipedie v prosinci oslavuje seniory a seniorky first appeared on Wikimedia ČR - blog.

V listopadu náš tým posílil Vlastimil Slovák, který bude pracovat jako koordinátor programu Advokační činnost. Manažerem programu pro partnerství se nově stal Pavel Bednařík. K němu do týmu hledáme koordinátora*ku programu GLAM.

Obhajoba a propagace svobodné tvorby

Vlastimil nám pomůže bránit a propagovat principy svobodné tvorby, zejména děl, která je možno svobodně šířit a upravovat. Zároveň bude s podporou evropského týmu Wikimedia Europe bedlivě sledovat změny české či evropské legislativy a aktivně na ně reagovat.

Vlastimil žije v Brně, kde také pracuje v oblasti auditu a podnikového poradenství. V minulosti pracoval ve státní správě a jako právník v akademické sféře. Když se zrovna nevěnuje práci, čte historickou literaturu, sleduje hororové filmy a objevuje svět (zejména skotské) whisky.

„Doba nám ukazuje, jak nesmírně důležitá je svoboda přístupu k ověřeným informacím. V této oblasti pravděpodobně neexistuje nic srovnatelného s Wikipedií. Bez patosu lze říci, že se jedná o projekt, který mění svět, a pro mně je ctí být jeho součástí.“

Věříme, že s Vlastimilem v týmu se nám bude lépe dařit dokazovat, že legální užívání veřejně dostupného obsahu přispívá k dostupnosti informací pro všechny bez rozdílu a v konečném důsledku ke vzdělanější a otevřenější společnosti. Těšíme se na spolupráci!

Nový manažer Programů pro partnerství a výběrové řízení na koordinátora*ku programu GLAM

Manažerské pozice Programů pro partnerství se nově zhostil náš hlavní lektor Pavel Bednařík. Stávající manažerka Eva Vele prozatím zůstává na rodičovské dovolené. K Pavlovi do týmu navíc hledáme koordinátora programu GLAM. Podívejte se na právě otevřené výběrové řízení.

The post Posilujeme tým Programů pro partnerství: nový koordinátor programu advokační činnost Vlastimil Slovák, nový manažer a nabídka spolupráce first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Wikipedistická soutěž Československo se spolu s oslavou 17. listopadu přehoupla do své druhé poloviny. Soutěžit lze do 10. prosince. Účastníci nejen uchovají informace o reáliích Československa pro příští generace, navíc si mohou odnést odměnu ve formě ponožek pro všechny účastníky nebo knížky, pokud se umístí mezi nejlepšími deseti. Inspirujte se články, které již v rámci letošní výzvy vznikly a podívejte se, jak můžete vyhrát i vy.

Vzpomínáte na Československo?

Československo bylo pro mnohé z nás nedílnou součástí našich životů, pro jiné je to vzpomínka rodičů nebo látka z hodin dějepisu. Ať je to jakkoliv, období trvání společného státu Čechů a Slováků je významnou součástí našich dějin a je důležité si jeho existenci připomínat. A to zejména nyní, kdy slavíme listopadové události i naši společně vydobytou svobodu. Přitom témat, která nejsou zatím na Wikipedii pokryté, je celá řada. Jedná se o dějinné události, zajímavé osobnosti, ale i předměty a fenomény každodenní potřeby.

Úřad pro tiskový dozor, chalupa Václava Havla na Hrádečku nebo časopis Pionýr jsou příklady pojmů, které na Wikipedii stále nemají své heslo. Přitom stačí vyhledat důvěryhodný zdroj a převést ho do encyklopedického stylu. Můžete se také podívat do rodinného archivu, třeba tam najdete fotografie zachycující průběh 17. listopadu ve vašem městě. Ze Sametové revoluce je na Wikimedia Commons pouze 63 fotografií a z toho 38 pouze z Prahy!

Pokud nevíte, jak na to, podívejte se do našeho průvodce nebo se zúčastněte každé pondělí večer naší Wikiporadny, kde vám zkušení lektoři rádi pomohou. Nejlepší volbou je ale přihlásit se na jeden z našich editatonů, které v rámci výzvy pořádáme a zúčastnit se osobně nebo online společného editování článků.

Přijďte na editaton a přednášku v Hradci Králové a Olomouci

Pokud jste na Wikipedii nováčky, určitě se vám při psaní článků a nahrávání fotek může hodit pomoc zkušenějších wikipedistů. Té se vám dostane na editatonech v Hradci Králové a Olomouci.

• 23. 11. 2022, Muzeum východních Čech v Hradci Králové v Gayerových kasárnách, Hradec Králové. Registrace, FB událost.
• 30. 11. 2022, Vědecká knihovna v Olomouci, Olomouc. Registrace.

Jak vypadá editaton? 

Po úvodu zkušeného lektora a wikipedisty se společně pustíme do editování článků. Heslo si mohou účastníci vybrat sami nebo s pomocí lektorů. Ti jsou k dispozici pro konzultace a pomoc po celou dobu editování. Na konci sdílíme, na jakých článcích jsme pracovali, s jakými problémy jsme se potýkali a z čeho máme radost. Aby šlo editování lépe od ruky, bude pro všechny zdarma k dispozici drobné občerstvení.

V rámci editačního maratonu v Hradci Králové se můžete těšit také na historickou přednášku Českoslovenští veteráni první světové války 1918-1938 jako historický fenomén docenta Jiřího Hutečky (HÚ FF UHK).

Už bylo provedeno 63 editací nejrůznějších článků

K 17. listopadu bylo zatím v rámci výzvy vytvořeno a rozšířeno 51 článků. Na Wikipedii přibyly informace mimo jiné do následujících článků:

• Klub 007,
• Třídenní okupační stávka studentů 1968,
• Václav Táborský (scénárista a režisér),
• Česká expedice (samizdat),
• Veleslavínská radiála.

Jak vidíte, témat pro hesla je opravdu mnoho. Jedno je ale spojuje – popisují reálie společné historie Čechů a Slováků, kterou je třeba uchovat pro příští generace. Přidejte se k této snaze, a kromě dobrého pocitu si odnesete i věcnou odměnu.

Odměnou jsou stylové ponožky i kvalitní historická literatura

Partnerem letošního ročníku soutěže je opět Klub Pánů z Ponožkovic, který nám daruje 100 párů ponožek v československých barvách a 2měsíční členství pro prvních 100 účastníků. Deset vítězů si navíc odnese knižní ceny od nakladatelství Academia a nakladatelství Historického ústavu AV ČR.

Děkujeme Ponožkovicím, nakladatelství Academia i nakladatelství Historického ústavu AV ČR, za to, že podporují svobodné informace pro všechny. Naše díky patří také wikipedistům a wikipedistkám, kteří se do soutěže již zapojili, i těm, kteří to teprve mají v plánu.

The post Wikipedie slaví listopadové události soutěží Československo first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Náš program pro seniory již tradičně v září vyvrcholil víkendovou akcí, která byla odměnou pro účastníky kurzů. Seniorské WikiMěsto se tentokrát odehrálo v Lysé nad Labem. Pestrý program zahrnoval návštěvu památek, výlety i práci na Wikipedii.

Co je Seniorské WikiMěsto?

Každý rok se vydá skupina oslovených absolventů seniorských kurzů na vybrané místo v České republice, kde přes víkend editují, fotí a obecně pracují na tom, aby obohatili českou Wikipedii. Seniorské WikiMěsto jsme zahájili jako nový program v roce 2018 v Broumově. Od té doby účastníci navštívili řadu českých i moravských měst a obcí: Broumov, Přeštice, Prachatice, Týn nad Vltavou a Olomouc.

Letos Lysá nad Labem!

Rok 2023 v této tradici nebyl výjimkou. Tentokrát účastníci zamířili do malého, nicméně historicky bohatého města Lysá nad Labem, kde bylo 15. září zahájeno letošní Seniorské WikiMěsto. Program pro účastníky začal v pátek odpoledne prohlídkou vnitřních prostor zámku Lysá nad Labem, které obvykle nejsou veřejnosti přístupné, a po které následovala komentovaná procházka zámeckým parkem.

V nově rekonstruovaném prostoru Podkroví, které se nachází v budově místní staré radnice, proběhlo oficiální zahájení. Na něm nás na přilehlé terase s výhledem přivítala místostarostka Radka Bláhová a radní Jan Marek. Vedle jejich proslovů pak zazněla slova hlavního lektora Wikimedia ČR Pavla Bednaříka, ale i účastníků samotných. Na Seniorském WikiMěstě bylo dohromady přítomno osm aktivních wikipedistů-seniorů a seniorek, které doplňoval organizační a lektorský tým sestaven taktéž z wikipedistů seniorů. 

Park, vila, varhany i elektrárna

Program pro účastníky WikiMěsta byl více než pestrý. Všichni účastníci se během tří dnů mohli podívat i do prostor veřejnosti obvykle nepřístupných. Prohlídka začala na zámku Lysá nad Labem, který slouží jako domov pro seniory. Ředitel domova nás zámkem provedl, představil jeho historii a ukázal např. uzamčenou a běžně nepřístupnou kapli. Následně pokračovala prohlídkou zámeckého parku s velkým množstvím významných barokních soch žáků Matyáše Bernarda Brauna.

Sobotní program pak měl několik významných vrcholů. Tím prvním byla prohlídka archivu (pobočka Zemského archivu) v klášteře augustiniánů, který sídlí kousek od zámku. Zájemci o technické památky přivítali prohlídku malé vodní elektrárny na Labi, která zajišťuje příkon elektrické energie nejen pro město Lysá nad Labem.

Po dlouhých vyjednáváních se navíc podařilo domluvit rychlou prohlídku Beniesovy vily (někdy také Králíčkovy vily), která svým monumentálním ozdobným stylem připomíná období art deco i průmyslový vrchol českého cukrovarnictví. Soukromí majitelé omezili možnost focení v interiéru unikátní vily, nicméně poskytli fotografie interiéru (které můžeme vidět v novém českém filmu Úsvit) k možnému využití.

Nedělní program byl zaměřen na bilanci celého Seniorského WikiMěsta. Byl ale také určen k poslednímu vrcholu víkendové akce, návštěvě letního sídla hraběte Šporka, zámku Bon Repos. Zámeček s pečlivě upravenými zahradami a pompézními interiéry je v soukromém vlastnictví, aktuálně v něm tým pracovníků sklízel svatbu z předchozího dne. Přesto se nám dostalo vřelého přivítání i komentované prohlídky.

Čím jsme obohatili Wikipedii?

Kromě osobního obohacení si všichni účastníci odnesli cennou dokumentaci míst, osobností i historických souvislostí ze samotného města Lysá nad Labem a okolí. Podrobně jsme zdokumentovali zámek Lysá, historický archiv, zámeček Bon Repos nebo elektrárnu na Labi. Na základě detektivní práce jsme publikovali vzácné fotografie interiéru Beniesovy vily, které dokumentují ojedinělé hnutí českého architektonického kubismu a rozšířili tak článek o této památce.

Mezi další výstupy patří zcela nové články o továrně na nábytek Vichr a spol., likérce Wantoch známé z Hrabalových románů, Husově náměstí, Základní škole Bedřicha Hrozného, Základní umělecké škole Františka Antonína Šporka nebo filmu Vojtěcha Jasného Procesí k panence, který se odehrává v místní části, unikátní barokní návsi Byšičky.

Výjimečným potěšením ducha spojeným s doplněním článku a fotografie, byla sobotní noční prohlídka kostela a návštěva kúru a varhan. Multiinstrumentalista, cimbalista a varhaník Jan Mikušek, který nám představil vzácné kostelní varhany, získal novou fotografii a upravený článek. Vhodná odměna za nadnebeský zážitek.

Celkem bylo nahráno 583 fotografií, které vznikly v průběhu Seniorského WikiMěsta v Lysé nad Labem. Založeno bylo 14 článků (a další přibudou), rozšířeno či opraveno dalších 32.

Závěrem

Krom návštěv důležitých míst je primárním úkolem Seniorského WikiMěsta Wikipedii rozšířit o nové informace, celé či části článků a o fotografie. V průběhu nadcházejících týdnů čekaly účastníky krom láskyplného vzpomínání na Lysou i hodiny práce, aby mohli uživatelům Wikipedie dopřát nejnovější a kvalitní informace o regionu.

Velké poděkování patří městu Lysá nad Labem, především pak panu radnímu Janu Markovi, který pro nás se svým Volkswagenem byl skutečným srdečným průvodcem a hostitelem. V nemalé míře také patří díky paní místostarostce Radce Bláhové, ředitelce knihovny paní Janě Bajerové, řediteli oblastního archivu Lysá nad Labem panu Martinu Řezníčkovi a mnoha dalším.

Podrobné informace i program seniorského WikiMěsta jsou dostupné na stránkách akce. Vybrané fotografie, které vznikly během akce, jsou volně dostupné na Wikimedia Commons.

The post Jaké bylo seniorské WikiMěsto v Lysé nad Labem? first appeared on Wikimedia ČR - blog.

Plný text zde.

Encyklopedie Wikipedie v poslední době stále důrazněji dbá na to, aby byly u článků a informací v nich uváděny správné zdroje. Je to jen dobře, protože pouze touto cestou se může zvyšovat a podporovat důvěryhodnost celého projektu.

Nicméně uvádění správných zdrojů by mělo být zásadou i pro jiné profese, zejména pro novináře. Občas ale i žurnalista sklouzne na šikmou plochu.

Humorný příklad přináší Lidové noviny ve svém článku "Pozor na chřipku. Je tu epidemie" z 3. února. Autorka Silvie Králová cituje řadu autorit a podle všeho ve většině případů seriózně. Jeden zdroj ale budí úsměvné pochybnosti. Jde o tuto doplňující pasáž:

„Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou, okolo 38 až 40 °C,“ popisuje praktický lékař Jan Malý. Vzestup teploty podle jeho slov obvykle provází zimnice a třesavka.

Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou také bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. „Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství,“ říká doktor.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky z postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v hlenovitý kašel. Teploty, únava, bolest hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvají zhruba týden až deset dnů.

Takže pan doktor Malý, no snad ne doc. MUDr. Malý CSc. z proslulého IKEMu. Snad to bude nějaký jiný.

On totiž tenhle podivný doktor Malý doslovně cituje materiál, který se objevil na webu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra už 7. ledna. A těžko říct, jestli pochází zrovna odtud, protože se nachází také na webu Chřipka.cz. Dokonce Králová doslovně cituje i ty pasáže, které se tváří už jen jako parafráze "doktorových" výpovědí...

Až budete psát svůj příspěvek do Wikipedie, nenechte se svést k podobnému fabulování o zdrojích. Byla by to pro vás stejná ostuda.

Obrázek: Virus chřipky. Autor: Cynthia Goldsmith, převzato z Wikimedia Commons, PD.

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)